Z členských příspěvků a výtěžku pořádaných kulturních akcí bylo možno poskytovat podpory alespoň částečně mírnící bídu v případě ztráty výdělku či živitele: nemoci, úrazu, úmrtí – ale i ve stáří. Přičemž nynější předseda spolku Josef Bílek připomíná, že časem se charakter činnosti posunul: „Postupně, jak klesala závislost obživy rodin na Vltavě, měnily se i význam a zaměření činnosti spolku – členům umožňoval, aby se scházeli a bavili se.“ Původní sdružení lidí, mezi nimiž převažovali muži podílející se především na dopravě dřeva a stavebního materiálu do Prahy (avšak někdy se plavící až do Hamburku) tak postupně měnilo charakter i složení členstva: lidi „od vody“ doplňovali i další zájemci.

Policejní kontrola motorkáře.
Policisté, kteří motorkáře běžně trestají za rychlost, s nimi pojedou na výlet

Během let se střídáním hospodářských poměrů i politických režimů přišla rozmanitá období – přičemž Bílek přímo hovoří o vzestupech i pádech. Dnes je hlavním posláním Vltavanu podporovat vztah členů ke kraji kolem řeky a k jeho historii; včetně udržování tradic. Nyní jsou nejviditelnějšími aktivitami spolku vedle oslav výročí jeho založení vorařské dny a plesy; členové se však aktivně účastní i rozmanitých místních událostí, spolupracují se školkou i školou, ale také také pořádají zájezdy nebo uctění památky zesnulých.

Sobotní připomínka 125 let trvání spolku začala vlastně už v pátek: bohoslužbou v kostele s u nás ojedinělým zasvěcením sv. Kliliána, již večer sloužil štěchovický farář Pawel Adam Dębek. Sobota pak přinesla nejen dva slavnostní průvody, dopolední a odpolední, ale program začal už ráno budíčkem s hudbou a položením květin u rodného domku vltavana a skladatele Antonína Borovičky, nechyběly vztyčení vlajky u památníku plavců, slavnostní schůze – a odpoledne Vltavanská veselice s kapelami Netolička a Křídlovanka.

Jedna velká oslava by se letos mohla odehrávat v Davli v zimě – o jejím uskutečnění se však bude ve skutečnosti rozhodovat jinde. Loni totiž byla podána nadnárodní nominace na zápis vorařství i s vorařskými tradicemi, zvyky a mluvou na seznam nehmotného kulturního dědictví lidstva UNESCO, s níž společně s Českou republikou přišlo ještě pět dalších zemí; včetně sousedů z Německa, Polska a Rakouska. Jaké padne rozhodnutí, by mělo být známo koncem roku. Pokud bude kladné, bude se jednat o velkou událost nejen pro Davli, ale i pro další vorařské lokality.