Školáci se kromě jiného dozvěděli, že i nezletilí a mladiství se mohou se svým proviněním dostat k soudu pro mládež. „Na příběhu bylo vidět, jak situace vypadá, když se dotáhne do konce,“ sdělila Marcela Pučelíková, která je přesvědčená o tom, že problém šikany se nemá v žádném případě podceňovat.

Takové případy se občas objevují na Berounsku i Hořovicku. „Samotná oběť šikany se mnohdy za svou situaci stydí, což může vygradovat k sebevražedným pokusům nebo ke spáchání sebevraždy,“ upozornila preventista berounského obvodního oddělení Policie ČR Marcela Pučelíková.

Jak dále uvedla, řada škol tento problém řeší a snaží se prostřednictvím učitelů odhalit, co se ve třídách děje. Najdou se však stále i školy, které šikanu neřeší.

Marcela Pučelíková tentokrát o šikaně hovořila s osmáky a deváťáky. Samotní školáci se nebojí o problému mluvit. Mnozí také vědí, jak se zachovat, pokud by šikanu ve svém okolí zaznamenali. „Nejprve bych šla za učitelkou. Kdyby se problém neřešil, šla bych za rodiči školáka, kterého by se šikana týkala,“ řekla Jana Korytová.

Žáci si ubližují vulgárními výrazy

K problému šikany se vyjádřil i ředitel Základní školy Pavla Lisého v Hostomicích Eduard Polách. „Vše bych nenazýval šikanou. I tak si myslím, že se s ní setkáváme. Nejčastěji se tak děje ve verbální rovině, kdy si žáci ubližují vulgárními výrazy,“ sdělil ředitel hostomické školy Eduard Polách.

A jak šikanu v hostomické základní škole řeší? „Kamenem úrazu bývá, že děti mlčí. Když se o problému dozvíme, pozveme zúčastněné do ředitelny a vše s nimi probereme. Snažíme se, aby se usmířili,“ popsal ředitel a dodal: „Pokud ke smíření nedojde, přistoupíme například k zákazu přibližování. V závažných případech řešíme napomínáním a důtkou.“

Tématem hostomické besedy byla nejen šikana a trestní odpovědnost, ale i drogy.

Čtěte také: Dvě třetiny učitelů v Praze neabsolvovaly žádné školení o šikaně