Přestože je tato rozlehlá země od našich státních hranic vzdálená daleko na východ a řada z nás se do jejích útrob nikdy nepodívá, našla si cestu k lidem. Ruský jazyk mezi mrtvé rozhodně počítat nemůžeme.

Potvrdila to například ředitelka mladoboleslavské obchodní akademie Renáta Vícová. „Ruštinu vyučujeme již několik let a zatím jsme se nesetkali s tím, že by o hodiny nebyl zájem. Spíše naopak," sdělila Renáta Vícová.

Studenti mají ve škole několik možností, jak se ruštinu naučit. Buď si ji mohou vybrat jako druhý hlavní jazyk vedle angličtiny, němčiny a španělštiny, nebo jako třetí nepovinný. V prvním případě se v něm zdokonalují od prvního ročníku, v druhém pak o dva roky později, tedy od třetího.

„Obliba jazyka je dána určitě teritoriem. V Mladé Boleslavi je Škoda Auto, která má dva závody v Rusku. Často se nám stává, že rodiče dětí tam již pracovali, potomky vzali s sebou, a proto se ho studenti chtějí naučit," konstatovala ředitelka Renáta Vícová.

Upozornila, že někteří malí ruštináři přichází s jazykem do styku už na základní škole. Čím dříve se ho naučí, tím lépe si ho zapamatují.

Děti chtějí mít přehled i v ostatních jazycích

Jako nepovinný druhý jazyk učí ruštinu také na Gymnáziu Palackého. Jak vysvětlila ředitelka Jana Pospíšilová, od druhého do osmého ročníku mají pouze jednu třídu, kde se ruština nevyučuje. Pro kantory to je tak ukázka, že děti chtějí mít přehled i v ostatních jazycích, než je tradiční angličtina, němčina nebo francouzština.

„Občas si ji vybírají žáci, kteří mají některou z vývojových poruch učení. Mnohdy ale dají na doporučení rodičů. Vědí, že s rozvojem jazykových schopností se lépe uplatní na trhu práce," doplnila Jana Pospíšilová.

Ruštinu dokonce někdy požadují také vysoké školy u přijímacích zkoušek. Proto ti, kteří ze středních škol odchází ze základy ruštiny, mají mnohdy ulehčené studium.