Zámek Roztoky- otevírací doba je od středy do neděle od 10 do 18 hodin
- vstupné: plné 50 korun, snížené 30 korun a rodinné 130 korun

Do poslední chvíle pracovníci Středočeského muzea 
v Roztokách ladili výstavní místnosti. „Nemáme autentický historický mobiliář, takže nebudeme prezentovat zámecké interiéry. V přízemí přiblížíme zázemí Lichtenštejnů z konce 18. století, kde návštěvníci mohou vidět spíž, kuchyň, obytný prostor správce a kancelář," přiblížila jedna z autorek a historička Marcela Šášinková.

První patro pak bude patřit specialitě daného regionu, a to přípražskému letovisku, kam se Pražané jezdili rekreovat.

Prohlídka ukáže vilovou rekreaci

Středočeské muzeum je první, které se vilařením zabývá. „Prostřednictvím instalovaných vilových interiérů upozorňuje na specifika těchto staveb, na přilehlé zahrady a jejich vnitřní členění. Stranou nezůstane ani společenský život uživatelů. Zájemci o toto téma navštíví typické prostory, které nemohly v žádné rodinné letní vile chybět," nastínila PR pracovnice muzea Marcela Uhlíková.

Lidé tak uvidí vstupní halu, dámský budoár, jídelnu, salon či pánský pokoj vybavené dobovým mobiliářem, interiérovými doplňky a nádobím z muzejních sbírek, které zčásti pocházejí z původního prostředí roztockých vil v době jejich rozkvětu, a které se podařilo muzeu shromáždit. Pro dokreslení životního stylu tehdejších lufťáků je prezentována také dobová móda.

Prohlídka, která bude zaměřená na trávení volného času na přelomu 19. a 20. století, ukáže pronikání střední vyšší vrstvy z velkoměsta na venkov. Roztocké Tiché údolí je z časového hlediska nejstarší lokalitou tohoto typu. Letní vily se tu stavěly už po roce 1851, kdy zprovoznili železniční spojení.

Zámek v Roztokách nebyl šlechtickým sídlem, takže nepředstaví honosné interiéry jako jinde. „V zámcích jsou často dochovány soupisy mobiliáře, dle kterých se dá dohledat vybavení. Musíme vycházet z historických souvislostí. V případě letních vil z podoby nábytku užívaného v dané době. I když letní vily se vybavovaly kusy rozličného stylu, nebylo striktně dané, že salónek bude čistý biedermeier, nebo secese," uvedla Marcela Šášinková.

Při shánění věcí si muzejníci vypomohli zápůjčkami, některý mobiliář sehnali z pozůstalosti, ale většina pochází z vlastních sbírek muzea.

Pohled na zázemí Lichtenštejnů

Druhá expozice přenese příchozí do časů, kdy do Prahy bylo daleko, a obyvatelé Roztok byli odkázáni na prostor několika vsí, které patřily ke zdejšímu panství významného rodu Lichtensteinů. Přízemí je stylizované do doby osmnáctého století. Kurátoři tu připravili spíž, kuchyň s kachlovým sporákem nebo kancelář správce s archivními skříněmi.

„Lichtenštejnové Roztoky nevyužívali jako svoje sídlo, ale přisoudili jim osud jakési spižírny, která zásobila jejich paláce v Praze. Na chod panství tedy dohlíželi tři vrchnostenští úředníci v čele se správcem statku," sdělila pracovnice Středočeského muzea Marcela Šášinková.

Zámek nesloužil jako šlechtické sídlo, ale právě jako hospodářské zázemí. Měli tu vinice, pivovar a chovali zvěř. Hlavním tahounem tak bude přiblížení života správce panství a celkové představení kompletního zázemí. Zájemci tak uvidí místa, v nichž se úředníci pohybovali, pracovali a žili. Do kanceláře velkostatku se soustředil také hospodářský a správní chod dominia, kam přicházeli s vyřizováním svých záležitostí také obyvatelé roztok a okolí.

Rekonstrukce na zámku byla zahájená v srpnu v roce 2011 a dokončená byla loni v létě. Expozici začali připravovat pracovníci Středočeského muzea v zimě. Museli počkat, až stavba vyschne, protože se tam měnily podlahy a probíhal tam i archeologický průzkum.

„Cílem obnovy zámku bylo zvýšit turistický potenciál Roztok jako místa ve Středočeském kraji. Náklady na realizaci projektu činí téměř 80 milionů korun, dotace poskytnuté z Regionálního operačního programu Střední Čechy jsou zhruba 62 milionů, zbývající částku uhradil Středočeský kraj," informovala Marcela Šášinková.