Američan John Reed, autor knižní reportáže Deset dnů, které otřásly světem, popisoval ve svém díle bolševický převrat v Rusku. Shora zmiňovaných deset benešovských dnů, svým způsobem také může otřást světem, protože se tak trochu také jedná o jakousi revoluci.

Uprchlická krize se, jakoby znenadání dostala až do Evropy a její politici včetně těch českých podle obyčejných lidí nedělají to, co od nich, jako jejich voliči očekávají. A právě na tuto situaci reagovali signatáři petice, kterou sestavil čtyřčlenný petiční výbor - Martina Vachtlová, Romana Machová, Andrea Marešová 
a Petr Ballek.

Petice proti umístění jakéhokoliv typu azylového zařízení v katastru Benešova, je totiž svou masivní podporou velkou výzvou českým a vlastně i evropským politikům. Protestní akce proti tomu či onomu tady už byly, ale tak masivní a především bleskurychlou reakci obyvatel Benešovska předpokládal málokdo.

Petičnímu výboru vyšlo číslo 18 832

Při pondělním definitivním sčítání podpisů z archů, které měli možnost lidé podepisovat na více než dvaceti místech Benešovska, vyšlo petičnímu výboru číslo 18 832. „Podpisové archy vezeme do sněmovny," informoval dopoledne Petr Ballek. Právě tam by se o názoru obyvatel města i lidí z jeho okolí měli dozvědět vrcholní čeští politici. A od nich možná i ti evropští.

Zprávu o tom by měl získat také ministr vnitra Milan Chovanec. Jeho úřad se až do pondělí oficiálně nevyjádřil k odstoupení od záměru získat od ministerstva obrany objekt bývalých Pražských kasáren v samém srdci šestnáctitisícového Benešova. To platilo i dopoledne, i když do redakce už minulý týden doručili dva poslanci prohlášení, v němž se dušovali, že ministr Chovanec už vzniku centra v Benešově své ne řekl.

O tom, zda z benešovských Pražských kasáren vznikne či nevznikne azylové středisko, rozhodlo definitivně ministerstvo vnitra právě teprve v pondělí. Kolem poledne do redakce přišlo jeho tiskové prohlášení.

Projekt sociálního a startovacího bydlení

„Na ministerstvu vnitra jednal první náměstek ministra vnitra Jiří Nováček se starostou Benešova Petrem Hostkem. Starosta deklaroval, že město chce v objektu realizovat projekt sociálního a startovacího bydlení. Ministerstvo vnitra z tohoto důvodu rozhodnutí obce akceptovalo 
a pobytové středisko v objektu bývalých Pražských kasáren nezřídí," potvrdila Lucie Nováková, ředitelka odboru tisku a public relations Ministerstva vnitra.

„Jsem velice rád, že se to povedlo a že to tak dopadlo. Jediné, co mě trochu mrzí, ale na to si budu asi muset zvykat, že se na takových záležitostech přiživuje spousta politiků, pseudopolitiků a všelijakých existencí, které na tom chtějí získat politické body," dodal starosta Benešova Petr Hostek.

K tomu pomohly nejen přímluvy starosty Benešova, ale nejspíš i postoj veřejnosti. „Jsme přesvědčeni, že petice a aktivní přístup občanů 
k ní, už dávno překročily rámec našeho města," píše petiční výbor ve svém závěrečném prohlášení.

„Je to obraz toho, že si občané Česka přejí, aby naše země byla především pro její občany, a jejich názory byly akceptovány. A to navzdory prohlášením některých politiků, kteří se snaží petici na jedné straně urvat pro svůj politický prospěch a na druhé straně jakkoliv ji zpochybňovat," vysvětlili iniciátoři petice.

Mezi signatáři nechyběl ani pan Hitler

Kolik podpisů z oněch téměř devatenácti tisíc bude platných, není jasné. Jisté je, že na podpisových arších také někteří lidé exhibovali a podepisovali se smyšlenými jmény. Tak například mezi signatáři nechyběl ani pan Hitler. Jiní lidé zase nesouhlas s akcí vyjádřili připsaným doporučením k odchodu do toalety.

Přesto žádná antipetice nevznikla. K sérii článků Benešovského deníku na téma vzniku centra pro migranty, se prostřednictvím mailu vyjádřil nesouhlasně vlastně pouze jediný muž z Benešova, otec tří malých dětí. „Oba dobře víme," napsal, „že s těmi migranty je to pseudokauza. Zatím v ČR žádní migranti nejsou, a ti co byli, tak odešli…," poznamenal Benešovák, jehož jméno redakce zná.

Muž dále sděluje, že si začíná uvědomovat zodpovědnost za příští život svých potomků připomíná, že při řešení otázky současné migrace, je třeba si plně uvědomit, že jsme součástí evropského prostoru.

„A jako členové EU se budeme muset podílet na umístění uprchlíků. Nelze se domnívat, že členství v EU bude přinášet jen samé výhody. Tím, že nemáme k uprchlíkům žádnou toleranci a šíříme netoleranci prostřednictvím politického vedení a médií k občanům, vytváříme mezi lidmi nenávist a paniku," soudí muž z Benešova.

Čtěte také: Petici proti vzniku benešovského centra pro migranty podepsaly už tisíce lidí