„Stav před revitalizací byl více než neutěšený. Bývalá pískovna byla zarostlá náletovými dřevinami, po tůňkách takřka ani památky. Pokud pršelo a bylo opravdu hodně vlhko, stopy po tůňkách prozradilo jen pár centimetrů vody ve dvou dolících," popsala Pavla Bartková z Dolního Bousova, která společně s Lenkou Hejnovou v tamní základní škole vede přírodovědný kroužek.

A protože Václav Král, starosta Rohatska, ví, že Pavla Bartková zná okolí Dolnobousovska jako své boty, neboť stála u zrodu stezky Okolo Klenice, požádal ji, zda by označila stromy, které měly přijít k pokácení. „To byl v podstatě první krok k revitalizaci tůněk. Další práce už si Rohatští organizovali sami," vysvětlila Pavla Bartková.

Bagrování, kácení

Nejprve přišlo na řadu kácení, po nich nastoupil bagrista, který odtěžil hlínu. K zemi šly rozkleslé vrby jívy, osiky, olše i několik břízek, zkrátka stromy, které stíní a brání tak tomu, aby na hladinu tůní svítilo slunce. Navíc, prvními tamními obyvateli se už na jaře stanou obojživelníci, a těm stín nevyhovuje.

„Druhým důvodem je, že ze stromů padá listí, které ve vodě tleje. Tím pádem se tůňky zanáší bahnem, což je také mínus vzhledem k očekávaným obyvatelům," upozornila Pavla Bartková.

Některé stromy ale zůstaly na svém místě. Byly to hlavně ty, které drží svahy a v písčitém terénu zpevňují cestu. Také část hlíny a větví Rohatští nenechali odvézt. Vytvořili z nich zimoviště pro obojživelníky, kteří mráz a nízké teploty přečkají v hromadě větví pokrytých zeminou.

Ropucha krátkonohá

„Nejdříve na jaře příštího roku a pak v letech následujících uvidíme, jací živočichové se zde usídlí. V osmdesátých letech zde žily i tak vzácné druhy, jako například ropucha krátkonohá, která má specifické požadavky na své životní prostředí," připomněla.

O tůně se zatím lidé starat nemusí. Podle Pavly Bartkové si s nimi zatím příroda poradí minimálně patnáct let. Pak bude potřeba tůňky znovu vybagrovat a možná odstranit i nálety. „Stav budeme všichni sledovat. Jsme totiž zvědaví, čím nás příroda překvapí a jaké druhy nejen obojživelníků se tu objeví. Vyčištěná lokalita může totiž přilákat i plazy, ptáky, hmyz a koneckonců i různé druhy rostlin," naznačila.

Rohatské tůněJsou v pořadí již šestým, zastavením nedávno otevřené stezky Okolo Klenice. Ta měří deset kilometrů, má celkem třináct zastávek a právě šestá je věnovaná obojživelníkům, kteří se snad brzy nastěhují do tůní.

Na dalších informačních tabulích se návštěvníci mohou přečíst něco o stromech, polodrahokamech, ptácích, ale také škeblích, světluškách či motýlicích.

Aby cesta zvláště dětem příjemně plynula, je součástí stezky naučná hra včetně pracovního listu, který si mohou vytisknout ze stránek dolnobousovského „íčka".

Čtěte také: Dobrovolníci pomohli vzácným květinám na Musalově stráni