Zapojují se do mezinárodní akce, která trvá již od roku 1966 – a jako nejrozsáhlejší projekt občanské vědy se nyní koná ve 143 zemí světa. Deníku to sdělila Zuzana Musilová z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze, která u nás akci koordinuje.

„Projekt nyní přináší jedinečné informace o tom, kde jsou na našem území významná zimoviště vodních ptáků, i informace o jednotlivých druzích prostřednictvím nových webových stránek waterbirdmonitoring.cz,“ připomněla. S tím, že zimoviště vodních ptáků i početnost jednotlivých druhů se mění; u nás i v Evropě. „Zažité zvyky vodních ptáků mění současné změny klimatu,“ vysvětlila s tím, že mírné zimy ptákům dovolují posunout svá evropská zimoviště severovýchodním směrem – tak se k nám z jižních oblastí přemisťuje třeba více volavek bílých – naopak chladné zimy je nutí zimovat na jihozápadě kontinentu. Ptáci se pak mohou objevovat i mimo území, která jsou chráněná jako tradiční zimoviště.

Z podpisu memoranda o dlouhodobé spolupráci k přijetí standardů kvality specializovaných služeb.
Nová prevence kriminality přinese zájem i o průmyslové zóny či domácnosti

Konkrétně na našem území vzrůstá význam stojatých vod vytvořených člověkem v posledních desetiletích – tedy přehrad, pískoven nebo zatopených lomů, ale i průmyslových vod (jako třeba v Neratovicích, kde přitom nechybějí ani řeka, rybníky či pískovna).

Musilová dále připomněla, že s těmito změnami souvisí i potravní specializace jednotlivých druhů. „Na našem území narůstá početnost především býložravých a rybožravých druhů,“ uvedla s tím, že třeba loňské sčítání potvrdilo nebývale rekordní počty hus běločelých, jichž od 90. let minulého století přibývá a objevují se v dalších a dalších regionech. „Letos můžeme také očekávat vyšší počty vzácnějších druhů potápivých kachen zimujících obvykle na pobřeží Baltského moře, které k nám přiletěly v chladných dnech v polovině prosince,“ míní Musilová.