Opravdu jen zkoušejí, připouští Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR. Nelze totiž propočítat údaje o nebeském úkazu, který by s jevem ukazujícím na přelomu letopočtu „cestu k Betlému, kde se narodil Ježíš Kristus“ bylo možné jednoznačně ztotožnit. „Není vyloučeno, že se ve skutečnosti jednalo o symbol, nikoliv o skutečný nebeský úkaz,“ upozornil Suchan.

Pokud byl onou hvězdou míněn skutečný zářící objekt na obloze, současní astronomové nenabídnou žádný převratný objev. Mohou jen přikývnout: pravdu měl nejspíš Johannes Kepler. Zdá se, že už před čtyřmi stoletími našel správné řešení, když za za hvězdu nad Betlémem označil trojnásobnou konjunkci Jupiteru se Saturnem v roce 7 př. n. l. „Tehdy nastaly hned tři konjunkce v jediném roce, a to 29. května, 30. září a 5. prosince, kdy Jupiter na obloze v podstatě Saturn obkroužil,“ přiblížil Suchan také často zmiňovaná nebeská znamenaní ohlašující příchod Spasitele.

Spolehlivě však nevíme, zda legenda o hvězdě je založena na skutečném příběhu, nebo je opravdu pouze legendou. Už od nepaměti se nicméně astronomové snažili najít historický nebeský úkaz, který by biblickým líčením mohl odpovídat. Často uvažovali o Venuši, která je po Slunci a Měsíci třetím nejjasnějším objektem na obloze; někdy předpokládali konjunkci s jinou planetou. Z pohledu dnešní vědy se však zdá, že nejdál asi došel právě Kepler. Co lze naopak vyloučit, je představa komety. „Ty před dvěma tisíciletími nebyly považovány za nebeská tělesa, a hlavně věštily zkázu a neštěstí; nikoli příchod mesiáše. Ostatně vyobrazení vlasatice letící nad jesličkami poprvé použil až na počátku 14. století italský malíř Giotto di Bondone,“ nabídl Suchan poznávací výlet do historie.

Keplerova teorie o konjunkcích Jupiteru se Saturnem vychází z toho, že planety nad našimi hlavami zdánlivě „kličkují“ – v době, kdy jsou na obloze naproti Slunci, se vnější planety (Mars, Jupiter, Saturn, Uran a Neptun) pohybují nějakou dobu zpětně. „V roce 7 př. n. l. se náhodou stalo, že Jupiter prováděl svou kličku právě v těsné blízkosti Saturnu. Někdy se též hovoří o korunovaci. Navíc ke konjunkci Jupiteru se Saturnem došlo v Rybách, pro Židy významném souhvězdí. Tak nápadný a astrologicky (nikoli astronomicky) významný úkaz byl hvězdou betlémskou s pravděpodobností hraničící s jistotou,“ upřesnil Suchan. S dodatkem, že podobný úkaz, těsnou konjunkci Jupiteru se Saturnem, jsme mohli sledovat rovněž loni okolo 21. prosince; tehdy se k sobě obě planety přiblížily na vzdálenost pouhé desetiny stupně.

Připomínka betlémské hvězdy

Také letos můžeme obě tyto planety na obloze ve vánočním čase pozorovat nad jihozápadním obzorem, i když už jsou od sebe dál. „A protože Jupiter oběhne Slunce jednou za 12 roků a Saturn na to potřebuje téměř 30 let, dojde k další konjunkci těchto obrů až za 19 let: na přelomu října a listopadu roku 2040,“ poznamenal Suchan.

close Co vlastně byla „hvězda betlémská“, kterou jsme si zvykli považovat na jeden ze symbolů Vánoc? Odpověď zkoušejí společně nabídnout zástupci České astronomické společnosti, sídlící na observatoři v Ondřejově, a Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy. info Zdroj: Česká astronomická společnost zoom_in Co vlastně byla „hvězda betlémská“, kterou jsme si zvykli považovat na jeden ze symbolů Vánoc? Odpověď zkoušejí společně nabídnout zástupci České astronomické společnosti, sídlící na observatoři v Ondřejově, a Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy. Astronomové však nabízejí připomínku takzvané betlémské hvězdy i jinak. Pražské planetárium přináší odpovědi na četné otázky, které se objevují kolem pátrání po jejím možném původu, v novém celooblohovém filmu z produkce Planetum. Vznikl technikou kombinující živé záběry a projekci oblohy s 2D a 3D animacemi, připomněl Jan Veselý z pražského planetária. Kromě Štědrého dne a Silvestra lze promítání navštívit denně do konce roku.

„Filmem o délce 40 minut vás provede Lukáš Hlavica; součástí programu je i 15minutová moderovaná část zaměřená na ukázku aktuální noční oblohy,“ zve Veselý zájemce k návštěvě.

Astronomové současně připomínají, že pozorování Jupiteru se Saturnem na vlastní oči nabídne za jasného počasí řada hvězdáren po celé republice – třeba v Praze se lze vydat na Štefánikovu hvězdárnu nebo Hvězdárnu Ďáblice.