Nabídku na předání obdržela fakulta od dosavadního majitele Ivana Kasalického před dvěma lety. „Nebývá to obvyklá nabídka, a tak jsme rychle zareagovali a s velkou vděčností jsme se toho uchopili. Kromě péče o zvelebování tohoto krásného kusu přírody budou naši studenti mít možnost podílet se na managementu přírodního slatiniště,“ uvedl Vladimír Bejček, děkan fakulty životního prostředí ČZU a doplnil, že cílem je, aby rezervace došla ke stavu, který bude ještě lepší než teď. „Nebude to ale jednoduché, protože Ivan Kasalický věnoval rezervaci opravdu velké množství úsilí,“ řekl děkan.

Slavnostní zahájení výstavy prací žáků Základní umělecké školy Rakovník ve výstavní síni na radnici.
PODÍVEJTE SE: Výstavní síň rakovnické radnice zdobí práce výtvarného oboru ZUŠ

Rezervace je z více důvodů cenným územím. Jako přírodní biotop zadržuje obrovské množství vody. Nejcennější místem je pak slatinná louka v jižní části. Nejvzácnější rostlinou je kohátka kalíškatá, v České republice kriticky ohrožený druh. Ze zvláště chráněných živočichů se zde vyskytují hlavně obojživelníci a plazi, například čolek obecný, horský, skokani štíhlý a skřehotavý či ropucha obecná.

Proděkan pro studijní a pedagogickou činnost Jan Skaloš zdůraznil, že potenciál místa je obrovský. „Chceme navázat na postupy, které se osvědčily již předtím. Vloni se započalo s kosením nejcennější severní části. V rámci opatření budeme podporovat i živočišné druhy, hlavně plazy. Další tvorbu tůní bychom rádi konzultovali s botaniky, abychom nezničili botanicky cenná místa,“ konstatoval. Do budoucna by podle něj škola ráda do této činnosti zapojila více studentů. V prvním roce si musela vypomoci s externí firmou.

Lokalita V Bahnách se stala přírodní rezervací v roce 1952. Rodina Ivana Kasalického ovšem pozemek vlastnila již od roku 1925. V chráněném území o rozloze 8,63 hektarů lze najít stopy po těžbě rašeliny v podobě odvodňovacích příkop a tůní. Území se dříve říkalo V Jámě. Ivan Kasalický, který byl vystudovaným ochranářem, se o rezervaci začal starat od roku 1994 po smrti otce. Začátky prý byly velmi náročné, neboť území bylo zarostlé a bylo potřeba jej vyčistit. „Na to jsem si vzal dotaci od státního fondu životního prostředí a s pomocí několika přátel jsme začali s jeho rozsáhlou úpravou. Později se nám podařilo udělat opatření na zadržování vody, zmeandrovat toky a vytvořit jezírko. Péče o rezervaci je ale stále náročnější, pomocníků už zdaleka není tolik k mání. Já stále složitější se dostat k penězům a bez nich se to dělat nedá, proto jsem rád, že fakulta toto území převzala pod svoji ochranu,“ doplnil Kasalický.