V poslední době se objevily čtyři případy u drobných chovatelů na Praze-východ (tři v Hrusicích a jeden v Popovičkách-Nebřenicích); další dva pak v jižních Čechách na Jindřichohradecku, kde jde o jedno drobné hospodářství a jeden velkochov kachen na výkrm. „Ve všech případech se jednalo o vysoce patogenní variantu subtypu H5N1, která může být potenciálně přenosná na člověka,“ uvedl Vorlíček.

Veterinární správa reaguje vyhlášením mimořádných opatření s celostátní působností. „Všem chovatelům drůbeže s výjimkou běžců a holubů od středy 14. prosince zakazuje chovat drůbež pod širým nebem a nařizuje umístit chované ptáky do budov v hospodářství,“ uvedl Vorlíček. S tím, že pokud chovatelé nemají možnost ptáky trvale uzavřít, musí alespoň omezit venkovní prostory, do nichž má drůbež přístup – a v maximální míře minimalizovat kontakt chované drůbeže s volně žijícím ptactvem.

Součástí veterinárních opatření je také omezení přístupu do hospodářství s chovem drůbeže pouze na osoby, jejichž přítomnost je nezbytná pro zajištění řádné péče. Jinými slovy: kdo ke slepicím, kachnám, husám, krůtám či perličkám nutně nemusí, tam ani nesmí. „Všichni chovatelé drůbeže (a to včetně chovatelů holubů a běžců) budou také muset vodu a krmivo chovaným ptákům podávat uvnitř hospodářské budovy, případně pod přístřeškem, který zabrání jejich kontaminaci výkaly volně žijících ptáků. Stejně tak budou povinni před kontaminací chránit skladované krmivo, stelivo a vodu,“ připomněl Vorlíček. Právě trusem v krmivu se ptačí chřipka šíří nejvíc.

Ústřední ředitel státní veterinární správy Zbyněk Semerád se obrací na chovatele drůbeže s výzvou, aby nařízená opatření důsledně dodržovali – ve vlastním i veřejném zájmu. „Žádáme je také o dodržování zásad biologické bezpečnosti v chovech. Změny zdravotního stavu či zvýšené úhyny je třeba neprodleně hlásit krajské veterinární správě,“ uvedl.