Co vám pobyt v Bruselu dal či vzal?

Pobyt mi otevřel obzory, Brusel je mezinárodní metropole v tom smyslu, že tam denně potkáváte lidi všech národností, barev pletí i vyznání. První dny v Bruselu jsem si připadala jak Alenka v říši divů a v kapse pro jistotu držela pepřák (ten je mimochodem v Belgii ilegální a za jeho držení vystavují tučné pokuty), zhruba po týdnu jsem si ale na to zvykla tak, že mi nyní Česká republika, kde většina lidí nikdy neviděla cizince ze zemí mimo EU, přijde nudná.

Od vašeho návratu je to několik měsíců, přesto jste tam, předpokládám, navázala přátelství a získala jiný, možná ucelenější pohled na současnou situaci v Evropě. Jak se vás nyní dotýkají útoky teroristů v Bruselu?

Do České republiky jsem se vracela v době těsně po útocích v Paříži, kdy byl v Bruselu 4. stupeň pohotovosti jako je nyní, hromadná doprava nejezdila, ulice zatarasené, všude vojáci a policie a jediné otevřené obchody byly supermarkety. Mám tedy stále živě v paměti strach, který jsem měla, především pak po příjezdu do Čech, vzhledem k tomu, že jsem v Bruselu zanechala spoustu svých přátel, kteří se s touto situací museli dále potýkat. A stejné obavy mám i nyní. Napjatě jsem v úterý čekala, kdy mi přátelé z Belgie odepíší na Facebooku, že jsou v pořádku.

Měla jste možnost s obyvateli Bruselu mluvit o situaci, která lidi děsí? O uprchlické vlně, o hrozbě terorismu, o náladě a strachu? Ocitla jste se tam v nepříjemné situaci? 

Názory různých obyvatel Bruselu se liší stejně asi jako v České republice, ovšem mezi těmito státy je ve vnímání uprchlické vlny a terorismu podstatný rozdíl. V Česku si totiž lidé tyto dvě věci spojují dohromady, a panuje zde názor, že uprchlíci mohou za všechno. Skutečnost je však jinde. I tolik hledaný terorista z pařížských útoků Salah Abdeslam, který byl nedávno dopaden v Molenbeeku - jedné z čtvrtí Bruselu, a jehož dopadení zřejmě urychlilo jednání teroristů v Bruselu, není žádný uprchlík, je to belgický občan, který se narodil v Belgii. Přijde mi, že v České republice panuje názor „tmavší pleť rovná se uprchlík". Belgičani jsou shovívavější, pořádají velké sbírky na pomoc uprchlíkům, pochody za uprchlíky (jednoho z nich jsem se také účastnila) a mají celkově jinak nastavenou politiku. Co se týče nepříjemných situací, nikdy jsem tam nepřišla do přímého konfliktu s nějakým cizincem, jediné nepříjemné situace pro mě byly, když jsem šla sama po ulici a hlavně tedy muži tmavší pleti na mě pokřikovali, snažili se ze mě dostat číslo mobilu a tak. Postupně jsem se ale naučila, že je nejlepší všechny ignorovat a vůbec se s takovými lidmi nepouštět do řeči.

Jako mladá žena jste vedená k větší toleranci, než starší generace v Česku. Myslíte si, že útoky a médii přenášené zprávy a videa jsou „hoax" a že jde jen o uměle naháněný strach?

S tímto názorem naprosto souhlasím. Netvrdím, že všechny negativní zprávy o uprchlících jsou hoax, ale co se týče třeba zpráv v televizi, tak tam vidím jen negativní pohled, stejně jako ze stran dalších masmédií. Ten je obyvatelům vštěpován do hlavy, a ti nemají možnost srovnání. Já sama čtu raději novinky z různých světových deníků a pak mám možnost porovnávat informace z různých zdrojů, což třeba starší generace v Česku nemůže kvůli jazykovým bariérám.

Ovlivnila bezpečnostní situace v Evropě vaše cestování? Kam jste případně ráda létala, jezdila a nyní z obav raději vynecháte?

Jsem optimista a nebojím se nikam cestovat. Zřejmě tedy v příštích 14 dnech, či dokud bude vysoký stupeň nebezpečí, do Bruselu nepoletím, ale nevidím důvod proč později ne. Slyšela jsem také od hodně lidí názory jako hlavně nejezdit do Řecka, protože tam jsou na plážích ti uprchlíci! Myslím si, že je to hloupost… do Řecka jezdím každý rok a ani letos tomu nebude jinak.

Policejní razie v Bruselu trvají už nějaký čas. Máte zprávy nebo zkušenosti o tom, jak nyní vypadají bruselské ulice? Zda jsou vyprázdněné, jako po útocích v Paříži? Jaká je tam atmosféra?

Policejní razie probíhají především v části Molenbeek, je to jedna z nejnebezpečnějších čtvrtí, kde byl chycen i Salah Abdeslam. Stupeň ohrožení čtyři je nyní zachován pro území celé Belgie, ale občané již mohou vycházet, ulice budou jistě vyprázdněné, protože občané se bojí. Veřejná doprava byla obnovena v úterý v šestnáct hodin, vlaková nádraží byla znovu otevřena v 16 hodin se zvláštními bezpečnostními opatřeními, školy mohou fungovat normálně (děti v Bruselu ve školách dostávají pro jistotu neprůstřelné vesty). Letiště Zaventem byla ještě minimálně během středečního dopoledne mimo provoz. Belgie vyhlásila kvůli útokům tři dny smutku. Atmosféra v Bruselu je podobná jako po útocích v Paříži, smutek a neštěstí lidi spojují. Všichni jsou pospolu a pomáhají si. Na diskuzních fórech během útoků se lidé ptali, kde mohou nejrychleji darovat krev, kde mohou být užiteční. Na náměstí Bourse v centru Bruselu lidé pomalovali chodník pro pěší mírovými nápisy.

Sdílíte obavy některých lidí, že se podobné útoky mohou odehrát i v Česku?

Nesdílím. Jak říkám, jsem optimista a nemyslím si, že by například Praha byla tak důležitým centrem, aby se zde něco podobného událo. Paříž je symbol, symbol Evropy. A Brusel, to je zas centrum všech evropských institucí a navíc bylo bydlištěm jednoho z hlavních útočníků v Paříži, kterého tam také chytili, a tím dle mého názoru zároveň tyto útoky vyprovokovali. Pevně věřím, že v Česku se něčeho podobného obávat nemusíme.

Čtěte také: Kvůli hrozbě teroru lidé cestování neopouští. Táhne Bulharsko i Albánie