Návrh metropolitního plánu (MP) otevírá nečekané možnosti developerům, varují aktivisté z občanského spolku Arnika. V ohrožení jsou podle nich parky, školy, školky, domovy seniorů, pošty nebo zdravotní střediska.

Místa, kde stojí budovy jako škola nebo knihovna označuje MP tečkou, nespecifikuje však velikost pozemků určených pro občanské vybavení. „Metropolitní plán používá jen bod značku, která ukazuje, že v tom místě nějaká vybavenost je, ale neříká, jak ji chránit, jak je velká, jaká plocha ji náleží,“ vysvětlila právnička Arniky Vendula Záhumenská. Je přesvědčena, že se tímto způsobem město vzdává své určující pozice a zbytečně riskuje. Zároveň vyzývá občany i městské části k prostudování návrhu MP a jeho připomínkování.

Předkladatel návrhu Institut plánování a rozvoje hlavního města (IPR) se ohrazuje. O občanské vybavenosti má dle jeho závěru rozhodovat místní samospráva, nikoliv metropolitní plán s platností 25 let. „Počítáme s tím, že právě občanská vybavenost bude jedním z hlavních témat projednávání. Během podrobných diskusí nad představami jednotlivých městských částí se zpřesní to, v jakém rozsahu a jakým způsobem budou v plánu školy, školky a další objekty vyznačeny,“ slibuje mluvčí IPR Marek Vácha.

Nejistota panuje v rozvojových zónách

Zástupci ekologického spolku vidí problém s veřejnou vybaveností i v tak zvaných transformačních, respektive rozvojových zónách. Takovou je například nákladové nádraží Žižkov či Bubny. Neoznačuje na nich totiž konkrétní místa pro stavby občanské vybavenosti, pouze jejich podíl na celkové ploše. „To vyvolá soutěž developerů a vlastníků pozemků podle principu kdo dřív přijde, ten dřív mele. Na posledního zbude vybavenost. Ve většině případů ten Černý Petr padne na město. Do výstavby občanské vybavenosti se developerům nikdy nechtělo a chtít nebude,“ obává se Záhumenská.

IPR tvrdí, že na těchto místech nelze určit vhodnou polohu třeba základní školy nebo ordinací lékařů bez podrobnější územní studie. Proto stanovuje pouze její procentuální podíl, přesnou polohu společně dohodne městská část, investor a stavební úřad.

„Právě na základě takové dohody vznikne podrobná územní studie, která prověří různé varianty řešení. Na Západě je to zcela obvyklé. My se snažíme tento postup uplatňovat při otevírání velkých rozvojových území. V současné době například v Bubnech-Zátorech,“ dodává za IPR Vácha.

IPR: Na Parukářce se stavět nebude

Aktivisté z Arniky poukázali na materiály, podle kterých údajně MP nepočítá s veřejnou zelení jako s nezastavitelnou plochou, což by podle jejich výkladu znamenalo, že by se zde mohlo v budoucnu stavět.

„Postupujeme v souladu s Pražskými stavebními předpisy, které parky chápou jako stavbu. Umístění lamp, mlatových cest či provedení terénních úprav totiž vyžaduje stavební povolení. Proto stavební předpisy mluví o nestavebních plochách v rámci zastavitelného území. Explicitně přitom říkají, že parky spadají do této kategorie,“ vyvrací jejich výklad mluvčí IPR. Potvrzuje také, že změnu pozemku nestavebního na stavební lze provést změnou územního plánu. Dodává ale, že stejně lze změnit i využití lokality nebo výškovou regulaci uvedenou v návrhu MP.

Institut plánování a rozvoje hlavního města se v závěru minulého týdne také ohradil proti videu zveřejněnému na sociálních sítích. V něm aktivisté tvrdí, že návrh MP umožňuje postavit v zeleni na Parukářce osmipatrové činžáky. „Rozumíme tomu, že se lidé obávají nečekaných změn ve svém okolí, ale v tomto případě je to skutečně přitažené za vlasy,“ ujistil IPR.