Pro všechny křesťanské církve platí, že Velikonoce jsou důležitější než Vánoce. "O Velikonocích slavíme fakt, že nás všechny Ježíš Kristus svojí obětí spasil neboli zachránil. Není to divadlo, není to imitace, ale je to zpřítomnění. Je to čas, kdy si můžeme zpřítomnit tu oběť," připomíná katolický kněz Milan Badal, tajemník pražského arcibiskupa Dominika Duky. Každá křesťanská církev dodržuje nějakým způsobem půst, někteří však přísněji než jiní.

Půst: Není důležité si odříkat, ale dávat

"Pro nás je základem ne si něco o půstu odříct, ale něčeho se vzdát, abychom to mohli dát. Takže je to pozitivní motivace. Není to týrání těla nebo nějaký bobřík výdrže. Odřeknu-li si například dívání na televizi, mohu ten čas dát někomu v domově důchodců nebo v nemocnici, když ho navštívím," vysvětluje Badal.

Při Velikonocích se také křtí a prý překvapivě ne pouze děti, ale také hodně dospělých, a dokonce i slavní. „Přibývá křtu dospělých a i lidí, co jsou známými osobnostmi, jako Alexandr Vondra, bývalý ministr zahraničí Jan Kohout, Mirek Topolánek či Ondřej Brzobohatý. Těmto lidem to nijak nepomůže, spíš kariérně ublíží, přesto se nechají pokřtít. I tento rok je pár takových, ale ty tu nesmím zmiňovat,“ usmívá se tajemník arcibiskupa pražského.

Kříž nemusí být prohrou 

Národně pojatá církev československá husitská vznikla po rozpadu Rakouska-Uherska, protože římskokatolická církev byla mnohými brána jako nástroj Habsburků. „Přesto jsme ale hodně podobní katolíkům, protože jsme z katolíků vzešli,“ podotýká farář modlitebny Husova sboru na Vinohradech Daniel Majer.

„Katolíci si ale potrpí na obřady, zatímco evangelíci jsou velice strozí, někdy až příliš. My jsme někde mezi tím. Každý ale potřebuje trochu něco jiného, a proto by měl být člověk doopravdy opatrný, co od víry očekává, když vstupuje do té či oné církve,“ dodává Daniel Majer. A co by si podle něj mohl z Velikonoc odnést ateista? „Že kříž nemusí být jenom prohrou. Z trápení a ze složitých životních situací může vzejít i něco jiného. Může to člověka naopak posílit.“

Velikonoce se slaví až po židovském Pesahu

V pravoslavném chrámu Cyrila a Metoděje na rohu Resslovy ulice bylo poslední útočiště českých parašutistů, kteří zde zahynuli při boji s nacisty roku 1942. Také je to ale jeden z nejvýznamnějších chrámů pravoslavné církve v Čechách. „Každý rok se u nás na Velikonoční půlnoční sejde přes 400 lidí. Přicházejí sem Srbové, Řekové, Kypřani, Bulhaři, Rumuni a další,“ vysvětluje diakón Alexandr Lukanič, tajemník pražského arcibiskupa Michala Dandára.

Pravoslavní ale slaví Velikonoce často v jinou dobu než západní církve, protože nikájský sněm ve 4. století rozhodl, že Kristovo vzkříšení se smí slavit až po židovském svátku Pesach. Tento rok toto datum připadlo na příští týden. Minulý rok byly Velikonoce všech velkých církví ve stejnou dobu, zatímco za dva roky budou pravoslavní Kristovo zmrtvýchvstání slavit o měsíc později.

Mnozí vnímají pravoslavnou církev jako tajemnou a exotickou. S tím ale nesouhlasí diakón Alexandr Lukanič. „Pravoslavná církev je Čechům velice blízká. Překlady Bible putovaly z Izraele do Řecka a poté díky Cyrilu a Metodějovi do Čech. Svatí Václav a Ludmila byli vlastně pravověrní a vychováváni v těchto tradicích, i když samozřejmě v té době nebyla církev ještě rozdělena. Podle mě máme k pravoslaví blíž než například Rusové,“ vysvětluje Lukanič.

Podle muslimů Ježíš nezemřel na kříži 

Islám sice Velikonoce neslaví a svátek neuznává, Ježíš Kristus je ale důležitou postavou i v Koránu. „Ježíš Kristus je brán jako prorok a jeden z pěti nejvýznamnějších poslů božích,“ řekl Pražskému deníku Muneeb Hassan Alrawi, předseda Islámské nadace. Velikonoce muslimové ani slavit nemohou, protože podle Koránu Ježíš nezemřel na kříži.

„Proti Ježíši bylo jakési spiknutí, ale Bůh ho zachránil a vyzvedl na nebesa, aniž by nejdříve umřel,“ dovysvětlil Muneeb Hassan Alrawi. Místo toho si budou muslimové 12. a 13. dubna připomínat svátek Isrá a Mi’rádž, při kterém Mohamed navštívil všech sedm úrovní nebe a potkal významné proroky Abraháma, Mojžíše, Jana Křtitele, Ježíše a další.

Židé jsou vděčni za svou svobodu 

Pražští židé budou od 30. března až do 7. dubna slavit Pesach, který připomíná odchod židů z egyptského otroctví a cestu ke svobodě. Je to jeden z nejstarších židovských svátků, protože jeho dodržování začalo už před darováním Tóry na Sinaji. Židé při svátcích jedí nekvašený chléb z vody a mouky, kterému se říká maces. Je to jediný druh pečiva, který smí žid při svátcích konzumovat.

Středobodem svátků je pak Sederová večeře, při které se děti mají ptát hlavy rodiny, proč se svátek slaví. Ježíš ve svátcích nijak nefiguruje a není pro židy ani nějak zásadním tématem. „Nejdůležitější je pro nás uvědomění si vlastní svobody, a že svoboda není samozřejmostí. Jsme za ni vděční, a myslím, že takto to může chápat i ateista, nebo vyznavač jiné víry,“ zdůrazňuje nejdůležitější aspekt svátku Pesach duchovní Pražské židovské obce Alexandr Putík.