Na rozdíl od divokých koní, kde se dvojčata rodí skutečně jen velmi výjimečně, nejsou u divokého skotu porody dvou mláďat zcela neobvyklé.

Podle Valníčkové je pro zdravý vývoj telat v budoucnu důležité, aby byla obě mláďata stejného pohlaví. „Pokud se narodí býček a jalovička, bývá jalovička často ovlivněna hormony svého bratra a může být v dospělosti neplodná," upozornila Valníčková na jev, který se nazývá freemartinismus.

Na milovické pastvině jsou tak již tři mláďata praturů. Jako první se 20. dubna narodil býček, v pátek 29. dubna pak přišla na svět dvojčata - samičky. Kromě toho je v rezervaci také deset hříbat, z toho devět na milovické pastvině a desáté na pastvině u Benátek nad Jizerou.

Ochrana mláďat před predátory

Pozorovat obě mláďata najednou nebylo podle ředitele ochranářské společnosti Česká krajina Dalibora Dostála v pátek možné, protože samice je odkládá do vysokého porostu, což je instinkt, který v přírodě pomáhá mláďata chránit před predátory.

Jen jednou za čas je přijde nakojit. V pátek tak bylo možné na okamžik zahlédnout na pastvině dvě samice, z nichž každá kojila jedno mládě, druhé z dvojčat se však v té chvíli skrývalo ve vysoké trávě.

„Z prvních dvojčat v rezervaci máme samozřejmě velkou radost," doplnil Dalibor Dostál. Ke třem mláďatům praturů by mělo 
v příštích dnech přibýt ještě minimálně jedno, protože březí je přinejmenším také třetí z pěti samic.

Generace šlechtěných praturů

Původní pratuři byli 
v přírodě vyhubení v sedmnáctém století a vědci je zpětně šlechtí od roku 2008. V Milovicích pobývají zvířata druhé a třetí generace zpětně šlechtěných praturů, proces zpětného šlechtění bude trvat přibližně padesát let. Stádo zpětně šlechtěných praturů v Milovicích je první v celé střední a východní Evropě.

Do Milovic přijel jeden samec a pět samic loni v říjnu z Nizozemí, kde v rámci projektu TaurOs tamní nadace Taurus Foundation pracuje na zpětném šlechtění praturů ve spolupráci 
s vědci z Wageningenské univerzity. Cílem projektu je vytvořit zvíře, které stavbou těla, zbarvením i schopností přežít v přírodě bude přesně odpovídat původnímu praturovi.

Ochranářská organizace na projektech spojených 
s návratem a ochranou velkých kopytníků spolupracuje s experty z Biologického centra Akademie věd České republiky, Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, Univerzity Karlovy v Praze, Ústavu biologie obratlovců Akademie věd České republiky, České zemědělské univerzity v Praze, Mendelovy univerzity v Brně, Masarykovy univerzity v Brně a dalších odborných institucí.

Jak lze podpořit péči o zvířataNa péči o divoké koně, zubry a pratury může přispět také veřejnost zasláním dárcovské zprávy ve tvaru DMS KRAJINA na číslo 87 777. Cena dárcovské zprávy je 30 korun, na péči o zvířata a rezervace jde 28,50 korun. Dárcovské SMS zastřešuje Fórum dárců. Mezi další možnosti podpory patří dárcovský portál Darujspravne.cz nebo nákup ve vybraných e-shopech prostřednictvím portálu Givt.cz.

Čtěte také: Písničkář Jarek Nohavica se stal kmotrem divokého koně v Milovicích