Může to přinést další velkou migrační vlnu. Nebo i nemusí. Právě počasí prý bude hrát významnou roli – stejně jako to, jak se budou dařit opravy poničených zařízení s obnovováním jejich funkce i jak se bude vyvíjet celková bezpečnostní situace na Ukrajině. A hlavní město se podle sdělení primátora Zdeňka Hřiba snaží posílat zemi bojující s okupanty takovou pomoc, aby co nejvíce jejích obyvatel mohlo zůstat doma.

Hlavní město? Pro uprchlíka logická volba

Pokud se „zvedne“ větší počet lidí snažících se najít snesitelnější podmínky, u řady z těch, kteří zamíří do České republiky, budou Praha a Středočeský kraj logickým cílem. V metropoli a okolí už před únorovým vypuknutím válečných operací žilo a pracovalo hodně Ukrajinců, za nimiž mohou dorazit příbuzní a známí. Nebo zde oni sami působili v minulosti, pak se vrátili domů – a když se nyní rozhodnou ze své země odejít, mohou zamířit do již známého prostředí. A kam se vydá ten, kdo v cílové zemi nemá zázemí ani kontakty? Nepřekvapí, pokud se rozhodne pro hlavní město.

Potvrzují to ostatně dosavadní přehledy o příchodu ukrajinských uprchlíků. Ze 424 tisíc osob, jimž zatím bylo uděleno v České republice pobytové oprávnění, připadá na hlavní město 98 tisíc lidí a na Středočeský kraj 61 tisíc. Mimochodem: v přepočtu na tisíc obyvatel to v Praze představuje 87 příchozích, opět celorepublikově nejvíc, a v okolí hlavního města 46 – přičemž v tomto přepočtu se mezi hlavní město a jeho okolí vklínily ještě kraje Plzeňský (62) a Karlovarský (58). Na metropolitní oblast, tedy Prahu s jejím okolím, připadá podíl uprchlíků vyjádřený bezmála 38 procenty.

Kolik z nich zde zůstává, není jasné. O některých z nich úřady vědí, že se již vrátili zpět (nicméně pokud bude na Ukrajině zle, mohou přijet znovu). Další podle všeho přejíždějí mezi ukrajinským domovem a zdejším útočištěm. A o řadě rodin se neví nic. Jen to, že možná už jsou pryč, když v září nedošlo na očekávaný příval ukrajinských dětí do českých škol. Což však ještě neznamená, že na dálku neabsolvují on-line výuku na své původní škole…

Přístup hlavního města jako vzor pro stát

Praha, jejíž představitelé už v minulosti dali najevo, že možnosti hlavního města přijmout a ubytovat další uprchlíky jsou vyčerpány, se snaží především přispět k tomu, aby lidé nemuseli odcházet z Ukrajiny právě například kvůli nefunkční infrastruktuře. „Proto tamním městům poskytujeme tramvaje, záchranářské vybavení, elektrocentrály nebo naftová topidla,“ připomněl Hřib, jak se hlavní město snaží omezovat příliv běženců už v jejich domovině.

„Pokud další uprchlická vlna přesto vznikne, její zvládnutí je úkolem především pro vládu. Praha je dlouhodobě přetížená, podle městské datové platformy Golemio sem přišlo až čtyřikrát více ukrajinských uprchlíků na tisíc obyvatel než do jiných regionů,“ konstatoval Hřib.

S dodatkem, že pražské školy nyní „praskají ve švech“, přičemž magistrát už od března požaduje na vládě Petra Fialy (ODS) funkční relokační mechanismus – systém, který by uprchlíky rozmístil po republice rovnoměrně. „K tomu doteď nedošlo, místo toho jsme se dočkali jen varování před další možnou uprchlickou vlnou,“ potvrzuje primátor, že i on dostal stejné varování jak středočeská hejtmanka. „Na tuto variantu se podobně jako další kraje samozřejmě připravujeme,“ ujišťuje.

Hřib Deníku sdělil, že akutní fázi uprchlické krize Praha zvládla – a nyní se zaměřuje na systémové řešení jejích dopadů. „Praha má novou dlouhodobou strategii pomoci uprchlíkům a připravuje centrum následné podpory. To zajistí lidem prchajícím před válkou řešení individuálních problémů v oblastech jako jsou například bydlení, zdraví, vzdělávání nebo ochrana dětí. Na jeho provozu se bude do velké míry podílet UNICEF (Dětský fond Organizace spojených národů). Dochází tak ke změně modelu řízení z krizového režimu bezpečnostních specialistů na dlouhodobé řešení v režimu ostatních odborů magistrátu,“ konstatoval Hřib. A posílá radu i do Strakovy akademie: „Podobnou strategickou změnu v řešení situace s uprchlíky by podle našeho vzoru měla udělat i vláda na celostátní úrovni.“

Ve středních Čechách se podle Peckové zatím razantnější změny práce s běženci z Ukrajiny nechystají. Nicméně na příští týden hejtmanka ohlásila jednání krizového štábu, který bude zvažovat další postup (její pracovní kalendář, zveřejňovaný na webu krajského úřadu, však zatím termín neupřesňuje; pouze na středu 16. listopadu ohlašuje jednání krizového štábu města Mnichovice, kde je Pecková neuvolněnou 2. místostarostkou).

Hejtmanka nevylučuje možnost obnovení činnosti KACPU – krajského asistenčního centra pomoci Ukrajině usnadňujícího běžencům registraci – v případě většího přílivu uprchlíků by se však v první řadě posilovaly počty lidí na služebnách cizinecké policie a takzvaných OAMPech; pracovištích odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra. Shodně působí v pěti středočeských městech: Benešově, Kladně, Kutné Hoře, Mladé Boleslavi a Příbrami, kde jsou také k dispozici další instituce; třeba úřady práce nebo pobočky Všeobecné zdravotní pojišťovny. Na rozdíl od koncentrovaného asistenčního centra se tak uprchlíci mohou rovnoměrněji registrovat po celém regionu.