Leckdo, kdo si ještě vybaví loňské vyplňování sčítacích formulářů, se možná pozastaví: jak mohlo být porovnáváno místo obvyklého pobytu, tedy skutečné bydliště, s adresou, na níž je člověk trvale hlášen – když takový údaj součástí dotazníku nebyl? Jde to; Český statistický úřad propojil data ze sčítání s evidencemi ministerstva vnitra. Ty postihují jak občany České republiky, tak cizince s pobytem trvalým i dlouhodobým.

Papírové bydliště může být jinde

Místo registrovaného pobytu a skutečné bydliště (při sčítání označované jako obvyklý pobyt) nejsou vždy totožné. Statistici vypočítali, že celorepublikově podíl obyvatel, kteří měli registrovaný pobyt v obci obvyklého pobytu, dosáhl 92,0 procenta. Středočeský kraj se ale výrazně vymyká: zde se v souhrnu za celý kraj jednalo jen o 88,8 procenta – a třeba v okolí hlavního města se objevují hodnoty ještě nižší.

Praha-východ dosahuje hodnoty 86,2 procenta, Praha-západ dokonce 84,0. V rámci celého kraje se skutečné i „papírové“ bydliště shodují u 1,26 milionu lidí; ve středních Čechách se přitom sečetlo celkem 1,41 milionu osob. V Praze, která má výjimečné postavení, protože se vlastně počítá jako jedna obec, byť počtem obyvatel odpovídá velkému kraji, skutečně bydlí a také má pobyt registrovaný 90,8 procenta lidí. Konkrétně 1,18 milionu osob z 1,30 milionu obyvatel v metropoli sečtených.

Obce chtějí lidi přesvědčit

Povinnost úředně se hlásit k pobytu tam, kde skutečně žijí, lidé nemají. Zmiňovaní starostové by ale ocenili, kdyby to udělali. V první řadě jde o peníze, které obce dostávají „na hlavu“ v rámci takzvaného rozpočtového určení daní, tedy přerozdělování části daňového výnosu státem – a tyto peníze představují klíčovou příjmovou položku obecních rozpočtů.

Jsou ale i další důvody: co nejpřesnější informace o skutečném počtu lidí, kteří v místě opravdu žijí, umožní lépe plánovat rozvoj obce – a to z různých hledisek. Byť si třeba starosta obce Sulice z Prahy-východ Petr Čuřík (nez.) povzdechl, že čísla se mohou bleskově změnit; jak mávnutím proutku. Typické to bývá právě v okolí metropole v době před zápisem do školky i do školy.

Třeba rozrůstající se obec Kytín z Prahy-západ (z 672 sečtených obyvatel v místě hlášeno 506 – tedy jen tři čtvrtiny; 75,3 procenta) rovnou svým obyvatelům předkládá výčet argumentů, proč se k trvalému pobytu přihlásit. Zdůrazňuje snazší hledání míst pro děti v okolních školkách a školách, přímluvu při hledání umístění v domově seniorů, rezervaci hrobového místa, zlevnění poplatku za psa ve srovnání s tím, když je majitel hlášený třeba v Praze – a do budoucna i výhody pro případ zpoplatnění parkování.

Přičemž netají prospěch pro obec. „Nově přihlášená čtyřčlenná rodina každoročně automaticky přinese do kytínské kasy přes padesát tisíc korun, které mohou být následně využity ke zvelebování obce či zvýšení kvality života našich obyvatel,“ píše obec na webu. A vypočítává, nač peníze mimo jiné potřebuje: na infrastrukturu (vodovod, kanalizaci, chodníky, silnice) i zajištění služeb (od odvozu odpadů přes veřejnou dopravu až po kulturní akce).

Obec Vestec taktéž z Prahy-západ (2860 sečtených, z nich 2326 přihlášených; 81,3 procenta) dokonce na svém webu nabízí sérii programů pro přihlášené: sociální, pro děti, pro spoluobčany nad 18 let, pro seniory.

Nahlásit změnu pobytu je nicméně běh na poněkud další trať, než by si jeden představoval. Neznamená to zajít na úřad – a je vyřízeno. Následovat musí spousta dalších úkonů, což hodně lidí odradí. Mimo jiné je nutné vyměnit občanský průkaz, přehlásit auto (včetně výměny „malého techničáku“), informovat zdravotní pojišťovnu, ale i zaměstnavatele, lékaře, banku, mobilního operátora – a v případě využívání SIPO také poštu.

Obyvatelstvo podle místa registrovaného pobytu

Okres/Region Celkem obyvatel Hlášených v obci pobytu Hlášených v jiné obci okresu Hlášených v jiné obci kraje Hlášených v jiném kraji  Bez registrovaného pobytu
Benešov 100 347 90 094 3 897 1 392 4 819 145
Beroun  98 073 86 667 4 339 1 623 5 187 257
Kladno 166 771 150 536 6 507 2 313 6 973 442
Kolín 104 227 94 511 3 196 2 191 4 018 311
Kutná Hora 74 918 68 716 2 562 1 226 2 270 144
Mělník 110 243 98 887 4 040 1 904 5 125 287
Mladá Boleslav 128 901 116 448 5 645 1 243 4 801 764
Nymburk 102 727 92 258 3 297 2 153 4 695 324
Praha-východ 197 477 170 212 4 083 3 184 19 413 585
Praha-západ 161 593 135 743 2 897 2 708 19 708 537
Příbram  115 001 103 327 5 060 1 354 5 096 164
Rakovník  55 185 49 518 2 320 1 091 2 159 97
Středočeský kraj  1 415 463 1 256 917 47 843 22 382 84 264 4 057
Hlavní město Praha 1 301 432 1 181 393 - - 106 386 13 653
Česká republika  10 524 167 9 686 004 288 463 168 565 344 716 36 419

Zdroj: Český statistický úřad