Navíc zde vzniká nová čtvrť Seestadt, neboli Jezerní město. Leží na konečné metra na východním okraji Vídně. Dnes má necelých 7 tisíc obyvatel, po dokončení za několik málo let by jich měla pojmout čtyřnásobek. Auta v tamních ulicích jsou vzácností.

Inovativní část města se chlubí samořídícími autobusy, množstvím střešních zahrad i dalších zelených ploch, obrovským fondem městských bytů poskytující širokou nabídku dostupného bydlení, či boomem městského včelaření a zahradničení. V tom i řadě dalších věcí dnes poráží všechny pražské čtvrti na plné čáře.

Moderní Vídeň.Zdroj: Deník

Seestadt je pilotní projekt, který má naplnit představy o sídlišti budoucnosti. O takovém, které je díky smart technologiím a moderním stavebním materiálům energeticky úsporné a díky kvalitnímu plánu i příjemné.

„Základem čtvrti jsou chytré budovy, chytré sítě a chytré technologie. Zásadní je už existující napojení na síť metra i utlumování individuální automobilové dopravy v podobě pěších zón a ukrytí prakticky všech aut v placených garážích. Autonomii aglomerace má zajistit i kvalitní nabídka škol a pracovních míst, kterých je v plánu až 20 tisíc,“ představuje projekt Nikolaus Summer z vídeňského magistrátu.

Na místě bývalé továrny Prefa u Nádraží Holešovice vyroste nová čtvrť.
U Nádraží Holešovice vznikne nová čtvrť za miliardu a půl. Nabídne i vodní taxi

Podle Summera je třeba za konceptem „smart city“ vidět víc než jen technologie, jako jsou veřejné minibusy bez řidiče, které mají jít od příštího roku do ostrého provozu. „Chytré město je také o sociální skladbě, která by měla odrážet skladbu celé společnosti. Seestadt,“ upozornil zástupce radnice.

Zájem mají mladí

Navzdory snahám o maximální vyváženost nicméně k dnešnímu dni nová čtvrť přilákala z 85 procent lidi mladší 45 let. Asi třicetiletá Karin, která se do Seestadt nastěhovala s manželem a dcerou nedávno, si život ve čtvrti pochvaluje.

„Hodně se tady pěstují sousedské vztahy. Pořádáme třeba bleší trhy nebo máme sousedský rozpočet, z něhož se financují drobné věci jako například vysazení ovocných stromů. Vyhovují mi i ulice bez aut. V některých dnech je ale čtvrť až příliš vylidněná, což se doufám změní,“ svěřuje se s osobními zkušenostmi Karin.

Výrazný podíl nových bytů ve čtvrti Seestadt bude po jejím dokončení v kategorii „sociální bydlení“. To znamená, že půjde o byty vlastněné městem nebo polokomerčními bytovými družstvy, nabízené k pronájmu za cenu minimálně o třetinu nižší oproti té tržní.

Koupaliště Džbán v pražských Dejvicích 18. července. Okolí nádrže je velmi zarostlé a plné odpadků.
Developer upraví okolí Džbánu, aby mohl stavět. Vznikne zde areál volného času

Vídeň má přitom v nabídce sociálních bytů z čeho brát zdejší radnici ovládá už téměř sto let levice a za tu dobu jich město postavilo přes 400 tisíc, což dnes představuje víc než 40 procent celkového bytového fondu Vídně. Na byt s výhodným nájemným mají díky velké zásobě nárok víc než dvě třetiny vídeňských domácností.

U jednotlivce je například příjmová hranice pro získání sociálního bytu 40 tisíc eur za rok, což je v přepočtu 1,03 milionu korun. „Na byt žadatel čeká obvykle rok až dva, záleží ale samozřejmě na lokalitě, o kterou stojí,“ upřesňuje Daniel Glaser, výzkumník z vídeňského odboru propagace bydlení.

Metro v centru

Vídeň je o krok dál před Prahou i v přípravě budoucí linky metra bez strojvůdců. Nově vedená trasa U2 s pěti stanicemi by měla být otevřená v roce 2026. 

Ještě o dva roky dříve má být hotová přestavba stávající linky U5 se čtyřmi modernizovanými stávajícími stanicemi a jednou novou, která vznikne kvůli prodloužení tunelů v jednom směru. Po geologickém průzkumu se začne s budováním stanic blízko centra nejspíš už letos.

Vizualizace trasy metra D. Stanice Olbrachtova.
Velká hra o metro D. Radní měli rozhodnout, zda založí firmu s Pentou

Problém výkupu pozemků, který je v Praze ožehavým politickým tématem, přitom rakouskou metropoli netrápí. Kvůli výstavbě nových stanic bylo třeba koupit a zdemolovat pouhé dva domy. U dalších 317 potřebuje město jenom práva k užívání pozemků pod povrchem. Jedná o tom s víc než dvěma tisícovkami majitelů.

„Dopravní podnik s nimi nevyjednává o výši kompenzace za půdu pod budovami. Tyto ceny se odvíjejí od hodnoty nemovitosti a od míry jejího ovlivnění stavbou. Určuje je přitom nezávislý odhadce. Třeba v případě domu s hodnotou milion EUR, pod kterým povede tunel nepříliš hluboko, by kompenzace neměla přesáhnout 200 – 300 tisíc EUR. Mnoho právních sporů neočekáváme, protože v rakouské legislativě má město v tomto případě silnou pozici a lidé to vědí,“ uvádí mluvčí vídeňského dopravního podniku Johanna Griesmayr.

Pražská primátorka představila návrh Metropolitního plánu.
Rozšířit Prahu? Ano, nebo ne? Odborníci se nemohou shodnout na rozvoji metropole