Po zlevňování, které oznámili prodejci plynu, by peněženkám mohl ulevit i zásah úředníků. První změnou je fakt, že vláda ustoupila od plánu zavést na plyn pro domácnosti takzvanou uhlíkovou daň, kterou mají být od roku 2014 zatíženy neekologické zdroje vytápění. V případě plynu to mělo být zdanění ve výši deseti procent. To však padlo a plyn pro domácnosti tak bude od uhlíkové daně osvobozen.

„Ponechání tohoto daňového zvýhodnění má za cíl předejít negativním environmentálním a sociálním dopadům," potvrdil Deníku Radek Ležatka z ministerstva financí.

Stát tak v podstatě uznal, že plyn je čistý zdroj, který si extra daň nezaslouží. Navíc účty za plyn v posledních letech vyletěly v průměru o pětinu a lidé se tak začali vracet k pevným palivům včetně uhlí. A bohužel spalovali věci, které do kotle nepatří, především odpadky. „Uhlíková daň na plyn nebyla logická, nebezpečné jsou hlavně jemné částice prachu, které do ovzduší unikají při nedokonalém spalování pevných paliv," potvrzuje energetický analytik společnosti ENA Vladimír Štěpán. Uživatelé uhlí či topných olejů si tak v budoucnu nejspíše připlatí (daň bude promítnuta v ceně uhlí, přesná výše bude podle obsahu emisí vypouštěných do vzduchu), domácnosti s plynem jsou toho ušetřeny.

S druhou změnou, která by do výsledné ceny plynu měla promluvit, přišla v minulém týdnu šéfka Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková.

Plynařům oznámila, že jim o rok zkrátí takzvané regulační období a už na začátku roku 2014 vyhlásí nová pravidla, což ERÚ umožní snížit regulovanou část ceny plynu, a to o pět procent. Změna pravidel byla podle Vitáskové jediná šance, jak zabránit zdražení. „Podle těch stávajících bychom totiž museli navyšovat cenu za regulované složky pro koncové zákazníky až o osm procent," vysvětlila. Nutno dodat, že regulovaná část plynu (kterou může stát částečně ovlivnit) tvoří jen asi 25 procent celkové ceny, avizovaných pět procent se tedy zcela do výsledného účtu nepromítne. Minimálně je ale zažehnáno zvýšení cen, ke kterému by jinak podle starých pravidel došlo.

Změna, kterou ERÚ ohlásil, popudila plynárenské firmy. Především ty, které se zabývají distribucí plynu a musí investovat miliardy korun do stavby a oprav plynovodů. Ve svých plánech počítaly s původními pravidly a investovaly do zařízení. Teď se jim pravidla změní „v průběhu hry" o rok dřív, a finančně si pohorší. Své rozčarování vyjádřily třeba provozovatel českých plynovodů Net4Gas nebo RWE.

„Výsledkem náhlého ukončení třetího regulačního období bude omezení investic všech společností na trhu," říká šéf RWE GasNet Miloslav Zaur. Vyjádřeno čísly: RWE podle něj ročně investuje kolem čtyř miliard. Celkově pak plynaři v ČR utratí ročně 20 až 25 miliard korun.

Šéfka ERÚ, která teď mimochodem kvůli výhrůžkám neznámých lidí musí používat policejní ochranku, ale trvá na tom, že hájí zájem spotřebitele. „Je nezbytné změnit regulaci tak, aby vedla ke spravedlivějšímu nastavení ceny pro konečného zákazníka," říká Alena Vitásková.

Sečteno podtrženo. Když se vedle sebe srovnají škrtnutá daň a osekané poplatky v regulované části plynu, mohl by koncový zákazník podle analytika Vladimíra Štěpána ušetřit možná až deset procent ceny, než kdyby se nic neudálo.

„To je pro domácnost, která plynem vytápí dům, určitě přínos několika tisíc. Na druhou stranu také nikde není napsáno, že obchodníci po ohlášeném zlevnění na podzim zase nezdraží," připouští Štěpán.

„Hodně bude záležet na tom, jaká bude letos cena samotné suroviny, tedy zemního plynu," dodává analytik. Kvůli dlouhé zimě teď cena plynu v zahraničí stoupla. Běžně se obchoduje kolem 25 až 30 eur za MWh (637 až 765 Kč). Teď je plynu málo a stojí až 40 eur za MWh (1020 Kč), zatím je to ale běžný sezonní výkyv.