Za sebou má skvělé výsledky, jichž je celá řada – a další nepochybně před sebou. Nyní totiž pracuje v rámci největšího počtu pozorovacích programů ve své historii. A pokud jde o jeho techniku, není třeba nechat se klamat věkem.
V roce 2006 byla provedena zatím poslední modernizace řídicího systému, který dnes využívá průmyslové automaty. V roce 2009 došlo na vylepšení ovládání spektrografů. V roce 2018 byl zásadním způsobem přestavěn optický systém dalekohledu: místo pomocných zrcadel byla instalována optická vlákna, čímž se účinnost dalekohledu zvýšila až o 60 procent. Do primárního ohniska byla nově instalována kamera s CCD čipem pro přímé zobrazení a fotometrii. A změnu konfigurace přístrojů – vláknových spektrografů a fotometrické kamery – je možné provést během jedné minuty.
Autor videa: Akademie věd, Odbor audiovizuálních technologií
Teleskop původně zkonstruovaný a vyrobený firmou Carl Zeiss v německém městě Jena je v Ondřejově v provozu od srpna roku 1967. Od roku 2012 nese jméno Luboše Perka (1919–2020), který byl jeho „duchovním otcem“ a vedoucím vědecké části projektu. I když prošel četnými modernizacemi a nyní je řízení dalekohledu plně automatické a propojené s ovládáním spektrografu, dodnes přístroj těží z původní nadčasové specifikace. Tedy: Perek dokázal správně objednat optiku, kterou potřebuje, nejen pro sebe, ale pro své následovníky. Dalekohled se používá ke sledování hvězd (přesněji k měření jejich spekter), k pozorování eruptivních hvězd a exoplanet – tedy extrasolárních planet čili těch, které obíhají kolem jiné hvězdy než Slunce.
Autor videa: Astronomický ústav AV ČR a Slezská univerzita
Po Perkovi byl dalekohled pojmenován před deseti lety – při příležitosti 45 let jeho fungování. Připomíná to odkaz člověka, který se zasloužil nejen o výstavbu dalekohledu, ale i o rozvoj stelární (čili „hvězdné“) astronomie v Československu.
Co u vás rozhodne komunální volby? Zapojte se do velké ankety Deníku ZDE.
Mimo jiné se také stal vedoucím sekretariátu Organizace spojených národů pro využití kosmického prostoru – a byl i ředitelem Astronomického ústavu Akademie věd ČR. Sám se jako vědec i pedagog nesmazatelně zapsal do bádání v řadě astronomických oborů: především stelární statistiky a dynamiky galaxie, výzkumu planetárních mlhovin – ale i kosmického práva či problematiky kosmického smetí.
Autor videa: Astronomický ústav AV ČR
Technické parametry Perkova dalekohledu:
- Průměr zrcadlového objektivu je 2 metry, zrcadlo váží 2250 kg
- Ohnisková vzdálenost: primární ohnisko 9 m (do rekonstrukce v roce 2018 bylo používáno coudé ohnisko 63,5 m; dnes je dalekohled upraven a
výkonnější)
- Tubus se zrcadlovým objektivem, protizávažím a dalšími pohyblivými částmi (dalekohled, protizávaží a osy) váží 83 tun
- Vlastní dalekohled váží 33 tun, protizávaží má 27 tun
- Kopule dalekohledu o průměru 21 m je otočná, váží 195 tun; šířka štěrbiny kopule je 5 metrů
Zdroj: Astronomický ústav AV ČR
