„Mám okolo osmi set pacientů a nové už nepřijímám. Výjimku dělám jenom pro děti svých bývalých pacientů,“ říká Jelena Strnadová, šestasedmdesátiletá praktická lékařka pro děti a dorost. Pediatrickou praxi vykonává ve Strašnicích již od roku 1971, svou práci i děti má ráda, ale po více než čtyřiceti letech pomýšlí na odchod do důchodu.

Ve svém věku si již připadá pomalejší a unavená. Zatím se jí ale nedaří sehnat za sebe do ordinace náhradu. „Mám pečlivou sestřičku, což mi usnadní práci. Ale v mém věku už toho mám někdy plné zuby. Ještě tak rok ordinovat vydržím, snad do té doby někoho najdu,“ přemýšlí mezi hračkami a obrázky Josefa Čapka, které zdobí stěny ordinace, pediatrička Strnadová.

Problém v Praze i v celé republice

Vrásky jí přidělávají i dvě letošní novinky, které musí praktici zavést elektronické recepty a elektronická evidence tržeb. Znamenají pro ni výdaje navíc za internetové připojení, ale i nutnost naučit se zacházet s novými programy.

Praktických lékařů pro děti a dorost je málo v Praze i celé České republice, s největšími problémy se potýkají odlehlejší regiony. K ideálu má daleko i věkové složení, kdy 43 procent pediatrů v Praze a ve Středočeském kraji je ve věku mezi 60 a 69 lety, dalším devíti procentům z nich je dokonce přes sedmdesát let. Podobně jako u Jeleny Strnadové se u nich proto dá očekávat brzký odchod do důchodu.

„K začátku roku zaniklo jen několik jednotlivých praxí. Větší nárůst končících ordinací předpokládáme na konci letošního roku spolu s povinností vedení e-receptu,“ domnívá se Hana Cabrnochová, předsedkyně místní organizace Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost (SPLDD), která v hlavním městě momentálně registruje 284 pediatrických ordinací.

Rozdělený a sloučený obor 

Nízký počet absolventů lékařských fakult se zájmem o praktickou pediatrii trápí Prahu, ale i zbytek republiky již několik let. Na vině je podle odborníků hned několik faktorů.

„Hlavní problém však vidíme v novelizaci zákona o vzdělávání a ve sloučení oboru klinický pediatr a praktický lékař pro děti a dorost do jednoho všeobjímajícího oboru pediatrie, který ve své podstatě naprosto změnil podmínky pro další fungování praktického lékařství pro děti a dorost,” myslí si Jana Kulhánková, místopředsedkyně SPLDD. Ministerstvo zdravotnictví si podle jeho mluvčí Gabriely Štěpanyové od sloučení oborů slibuje zájem studentů. Má možnost je nalákat, aby pracovali zároveň v nemocnicích i v soukromé praxi.

S tím ale Kulhánková nesouhlasí: „Pokud se někteří politici domnívali, že po sloučení obou oborů stoupne počet lékařů oboru pediatrie, pak se hluboce mýlili. Situace se navíc zhoršila v tom, že místo čtyř let vzdělávání se toto prodloužilo o půl roku, což výrazně ovlivnilo dynamicky se rozvíjející obor,“ vysvětlila za dětské pediatry Kulhánková. V pediatrických oborech přitom jde již o druhou změnu během posledních patnácti let.

V minulosti se pediatrie studovala jako jeden společný obor pro lékaře praktické i nemocniční. Poslední změna zákona z července loňského roku obory opět slučuje, což odpovídá praxi v dalších zemích Evropské unie. Umožňuje tak lepší propustnost mezi nemocničními a praktickými pediatry, což by podle některých odborníků mělo zvýšit atraktivitu oboru pro studenty.

Kvalita zdravotní péče se zhorší

Jenže změny zároveň studenty odrazují, protože s sebou nesou nejistotu. A výpadek v jejich zájmu o obor se pak projeví i na počtu absolventů.

Doktoři ze Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost se obávají, že současná podoba primární péče o děti je bez zásahu dokonce ohrožena. „Při průměrném věku PLDD kolem 57 let se může během několika málo let stát, že dojde k rozpadu primární péče o děti v ČR, na kterou jsou rodiče našich pacientů tradičně zvyklí,“ uvažuje Kulhánková. Již nyní si rodiče v některých městských částech stěžují, že není snadné sehnat dětského lékaře, který by jejich dítě přijal do péče v blízkosti jejich bydliště.

Pomoci mají kurzy a dotace

Ministerstvo zdravotnictví podle svých slov činí hned několik kroků ke zlepšení současného stavu. Jedním z nich je třeba příprava kvalifikačního kurzu, který by umožnil pediatrům z nemocnic přestup do soukromé praxe. Odborné organizace se však obávají, že lékaři pak budou chybět zase v nemocnicích, nebo že kvůli kombinování obojího nabídnou pacientům jenom omezené ordinační hodiny, třeba jen vybrané dny v týdnu. Na každého pacienta by pak lékaři zbývalo méně času, což by mohlo snížit kvalitu preventivní péče. Dalšími motivačními prostředky ministerstva jsou také dotace.

„Ministerstvo zdravotnictví se dlouhodobě snaží podporovat zvýšení počtu dětských praktických lékařů. Lékaře podporujeme prostřednictvím dotačního programu pro praktické lékaře, který se vztahuje i na pediatry. Dotační program je úspěšný a počty žádostí o dotace meziročně narůstají,“ uvedla ministerská mluvčí. Zástupci SPLDD přitom ale dodávají, že jiný úspěšný program, který v minulých letech umožňoval pediatrům vychovávat si nástupce cestou rezidentních míst, byl letos určen pouze pro lůžková zařízení.

Lékaři v číslech Počet ordinací praktických lékařů pro děti a dorost v Praze 284
Průměrný věk pediatra 57 let