Ve Středočeském kraji je evidováno 2836 válečných hrobů, 
v celé republice je to potom kolem 34 tisíc hrobů.

„Mnoho spoluobčanů míjí hroby bez povšimnutí, vážím si všech, kteří se o tato místa starají. Přál bych si, aby své zkušenosti předali i dalším generacím, které v tom budou pokračovat," zahájil předávání ocenění hejtman kraje Miloš Petera.

Spolu s ním předal pamětní list také radní pro regionální rozvoj Karel Horčička. Podle něj by se podobná péče měla dostávat i válečným hrobům padlých Čechů v zahraničí.

Potřeba uctívat vlastní hrdiny

Plukovník Eduard Stehlík pak při předávání mluvil o potřebě uctívat své vlastní hrdiny. „Musíme si rychle uvědomit, že pokud si nebudeme vážit lidí, kteří jsou ochotní nasadit svůj vlastní život, později si další rozmyslí, proč by měli nasazovat život a nabízet pomoc, když se jim dostane maximálně pohrdání," uvedl.

O válečné hroby by se podle zákona o válečných hrobech měli starat vlastníci těchto objektů. Pokud vlastník není znám, připadá to na majitele pozemku, na kterém se válečný hrob nachází. V naprosté většině se jedná o obce, spolky a dobrovolníky.

Převážnou část peněz na jejich údržbu dává Ministerstvo obrany ČR. To v roce 2014 poskytlo na péči o válečné hroby třicet pět dotací v celkové výši deset a půl milionu korun.

Dobrovolníky ve Středočeském kraji nominovaly obecní úřady, které své návrhy posílají na krajský úřad. Ocenění pak vedení kraje s Ministerstvem obrany předalo už potřetí.

Podle Stehlíka si lidé musí hrdinů vážit

close Pamětní listy a plakety dostali na Krajském úřadu Středočeského kraje lidé, kteří se nezištně starají o válečné hroby. Ocenění jim předal hejtman kraje Miloš Petera a ředitel Odboru pro válečné veterány Ministerstva obrany ČR plukovník Eduard Stehlík. zoom_in Plukovník Eduard Stehlík si myslí, že Češi si umí vážit padlých vojáků, a proto se příkladně o jejich hroby starají. Není tomu ale všude.

Proč je důležitá péče o hroby?

Péče o válečné hroby je nejen záležitostí, která vypovídá cosi o kultuře národa, ale je zároveň možností, jak se obracet ke kořenům. Může to být způsob, jak se mladí lidé mohou dozvědět něco o své minulosti a uvědomit si, že věci kolem nich nevznikají samy od sebe. Dějiny nejsou jakýsi souvislý školní přehled nudných dat a nesmyslných událostí, které jim vůbec nic neříkají. Jméno na pomníku může být spojnice se současností.

Jaký význam má pamětní plaketa?

Kromě českého lva je tam tvar plamene, který může symbolizovat válečný konflikt, svíci na hrobě padlých i slzu. Konkrétně slzu těch, kteří tu zůstali, byli odsouzení k dalšímu žití a uctívají památku těch, co zmizeli ve válečném běsnění. Ukazuje to minulost a posouvá naši vazbu k dějinám, přestáváme zapomínat.

Jak se Češi starají o hroby 
v porovnání se zahraničím?

Zejména Velká Británie je nedostižný vzor. Tam se starají o hroby bez ohledu na to, jestli padli na jejich, nebo na zahraničních územích. Vynakládají na to velké finanční prostředky. Pokud se podívám na východ, tam je situace trochu jiná. Úcta k padlým, třeba i vojákům cizích armád, kteří tam padli, je prakticky nulová. Přestože jsme připraveni vše financovat, tak se setkáváme s nepochopením.

Umíme ocenit české válečné veterány?

Potýkáme se s tím, jak se k té věci stavět. Na vině jsou dlouhá desetiletí, kdy se o válečných veteránech nemluvilo. Za první republiky se hovořilo o legionářích, ale ne o padlých v jiné uniformě. Na druhou stranu ve vesnicích na ně krajané nezapomínali. Pak přišla nacistická okupace a po roce 1948 byly vymazány celé kapitoly našich dějin. To se děsivým způsobem podepsalo na našem vztahu k hrdinům a lidem, kteří padli za tento stát.

Máme i dnes hrdiny?

Nevíme, kam se bude svět vyvíjet. Před rokem by těžko někdo předpokládal, že dojde ke konfliktu na Ukrajině. Spousta lidí nevěděla, že existuje Islámský stát. Už v této době máme české vojáky, kteří bojují v těchto konfliktech pod vlajkou této země. A přestože brání hodnoty naší civilizace, chovají se někteří lidé neuctivě, nadávají jim do žoldáků.

Pamětní plakety a listy letos obdrželi

Město Bystřice
- v roce 2013 město restaurovalo památník obětem 1. a 2. světové války. V témže roce odhalili pamětní desky obětem světových válek. Zaměstnanci obce přidali na plakety další lidi, jejichž jména tam dřív nebyla.

Město Týnec nad Sázavou
- opravili hrob padlých ve druhé světové válce na hřbitově a opravili památník obětem druhé světové války před městským úřadem. Opravili památník i v obci Chrást nad Sázavou.

Miroslav Pavlík
- jeho zásluhou byl v roce 2004 odhalen pomník Ladislavu Uhrovi, stíhacímu pilotovi 257. perutě RAF, padlého za druhé světové války. Miroslav Pavlík byl vyznamenán záslužným křížem III. stupně ministrem obrany. Je autorem několik historických knih.

Obec Braškov
- památník obětem obou světových válek zůstal do roku 2009 v původní podobě, v dalším roce 2010 pak obec investovala do nové návsi včetně nového památníku. Návrh tvoří tři metry vysoká plastika z pískovce. Náklady na opravu stály čtyři sta tisíc korun.

František Nešněra, im memoriam
- byl pracovníkem ministerstva obrany a dlouholetým starostou Rožďalovic. Kromě péče o válečné hroby se osobně zasloužil o rekonstrukci válečných hrobů vojáků Rudé armády na místním hřbitově.

Obec Stratov
- zajistili v roce 2010 restaurování pomníku obětem první světové války. Středočeský kraj akci podpořil padesáti tisíci korunami.

Pamětní listy a plakety dostali na Krajském úřadu Středočeského kraje lidé, kteří se nezištně starají o válečné hroby. Ocenění jim předal hejtman kraje Miloš Petera a ředitel Odboru pro válečné veterány Ministerstva obrany ČR plukovník Eduard Stehlík.

Kliknutím na fotografii ji zvětšíte.