Většina poslanců a senátorů před svým zvolením podepsala návrhy Rekonstrukce státu. Proč nakonec nebyly přijaty všechny?

Je třeba říci, že se jednalo o zákony, do kterých se politikům moc nechtělo a o nichž se vždy spíše mluvilo, než že by politici dělali kroky k jejich splnění. Přijetí většiny z nich je proto obrovským úspěchem občanské společnosti, která zákonodárce ke schválení některých z nich doslova dotlačila. Výsledný souhrn plnění a neplnění jejich slibů zveřejníme před volbami na našem webu a ve volebních novinách rozešleme do více než milionu schránek v republice. Myslíme si, že to pro voliče může být důležitá zpráva o kandidátech, i když jde jen o úzkou část toho, o čem rozhodovali.

Které rekonstrukční zákony zůstaly viset v parlamentu a proč?

Již potřetí je ve sněmovně návrh, který by umožnil rozšíření nezávislého auditu Nejvyššího kontrolního úřadu i na státní a městské firmy a samosprávy nad 10 tisíc obyvatel, např. na dopravní podniky či tunel Blanka, na něž úřad zatím stále nedosáhne. Pokud poslanci v tomto týdnu návrh projednají, je tu jistá šance, že jej stihnou ještě do voleb schválit. Naopak ministru spravedlnosti Pelikánovi ani jeho předchůdkyni se za celé volební období nepodařilo najít politickou shodu na změnách v zákonu o státním zastupitelství. Ministerstvo financí sice připravilo návrh zákona o odborných nominacích do dozorčích rad státních firem, ale vláda jej neschválila.

Máte o fakta opřený přehled reálného přínosu již fungujících zákonů, které vaše iniciativa prosazovala?

Řadu faktických změn přináší nové zákony k financování politických stran a kampaní. Nově je omezena výše daru straně od jedné osoby a jsou také zakázaní někteří dárci, jako např. státní firmy typu ČEZ nová pravidla dopadají na staré strany, které získávaly vysoké částky od neznámých dárců, i na nová hnutí vlastněná či podporovaná bohatými podnikateli. Klíčový je také zákaz anonymních kampaní, který platí už pro tuto kampaň. Přínos registru je vidět zatím především v odhalení podezřele drahých smluv či zcela bizarních nákupů.

Snad nejvíc dramat bylo kolem zákona o registru smluv a jeho novely. Někteří poslanci ho přijímají s nadšením, komunisté o něm mluví jako o nejkorupčnějším zákonu. Jak vidíte jeho roli vy?

Tento zákon se ukázal jako zásadní v tom, že přináší plošnou veřejnou kontrolu hospodaření státu. Je to tedy jeden z mála zákonů, který lidem nabízí jednoduchou a snadnou formou možnost nahlížet, jak stát a samosprávy hospodaří s prostředky vybranými z daní obyvatel. V záplavě zákonů, které požadují poskytování spousty informací o kdečem od každého z nás, je to důležitý signál, že politici jsou ochotní hledat úspory rozpočtu nejen hlídáním občanů, ale také otevřením útrat státu veřejné kontrole.