Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Paměť se dá trénovat prakticky celý život a lze ji pozvednout na vyšší úroveň

Kutná Hora /ROZHOVOR/ - Seminář na téma Nastartujte svou paměť měla v prostorách ARC - Vysoké školy politických a společenských věd v Kutné Hoře Petra Hirtlová, trenérka paměti třetího stupně a ředitelka kutnohorského centra celoživotního vzdělávání. Téměř všichni přítomní odcházeli po dvou hodinách s překvapivým zjištěním.

19.3.2016
SDÍLEJ:

Seminář - Nastartujte svou paměť, 15.3.2016Foto: Deník/Diana Kovandová

Například si dokázali za pár chvil zapamatovat i nákupní seznam, který se skládal z celkem padesáti položek.

Týden mozku se v České republice letos koná již poněkolikáté. Můžete ho přiblížit?

Týden mozku je akce, která koresponduje s celosvětovou kampaní. Ta se nazývá Brain Awareness Week. Týden mozku funguje celosvětově již od roku 1996. V České republice akci pořádá Česká společnost pro trénování paměti a mozkový jogging od roku 2008. Po České republice se v tomto týdnu letos koná celkem 307 přednášek pro veřejnost, kterých se mohou lidé zúčastnit. Přednášky jsou vždy zdarma. Lidé se tak mají možnost dozvědět, jak funguje jejich mozek, paměť a hlavně si dokázat, že nikdy to s ní není tak špatné, jak si mysleli. Tato akce má globální charakter.

Co je cílem Týdne mozku?

Cílem Týdne mozku je především přinést veřejnosti nejnovější informace z oblasti neurověd, a to zpopularizovanou formou. Ti, kteří mají problémy pouze s běžným zapomínáním, se dozví o různých typech a tricích, jak se tomu vyvarovat. Je možné pomoci těm, kteří mají problémy s pamětí, které mohou být vázané na nějaké neurodegenerativní onemocnění, poradit jim, kam se dále obrátit ohledně stanovení diagnózy. Je důležité ukázat lidem, kteří na sobě pociťují problémy s pamětí, jakým způsobem je mohou dál řešit.

Myslíte si, že lidé o Týdnu mozku v České republice vědí?

Myslím si, že ano. Tím, že se koná již po několikáté, o tom mnoho lidí ví. Někteří jdou poprvé něco takového „ochutnat" ze zájmu či ze zvědavosti. Jiní pak přicházejí na přednášku znovu nebo pokračují následně v kurzu, který se podle zájmu otevírá.

O jaký se přesně jedná kurz?

Podoba kurzu může být různá. Může to být například deset setkání po dvou vyučovacích hodinách. Jedná se o úvodní kurz, v kterém nastartujeme a zaktivizujeme všechny možné kognitivní složky paměti. Další možností jsou kurzy, které se konají pravidelně každý týden. Důležité totiž je, aby paměť a mozek neustále dostávali nějaké podněty. Nemusí to být trénování pouze starších lidí, ale i lidí v produktivním věku. Populární je například i mozkový jogging pro zaměstnance, aby měla firma produktivnější pracovníky, jejichž mozky by podávaly lepší, kvalitnější a soustředěnější výkon a kteří nebudou z nudy zbytečně surfovat na internetu.

Co vás přivedlo k tomu, že jste se začala zabývat trénováním paměti?

V podstatě to byli naši studenti z Akademie třetího věku, kterou vedu organizačně i lektorsky. Účastníci našich kurzů sami na sobě začali pociťovat, že s přibývajícím věkem jim to učení nejde tak dobře. Na přednáškách už si nedokázali zapamatovat tolik informací jako v mladším věku. V roce 2008 vznikl požadavek na otevření kurzu, který by cíleně pomáhal zlepšit paměť. Podívala jsem se na internet a zjistila, že za čtyři dny pořádá Česká společnost pro trénování paměti kurz pro nové trenéry. Neváhala jsem, přihlásila se a následně jsem absolvovala celé akreditované třístupňové vzdělání.

Co všechno jste musela absolvovat?

Pro získání prvního stupně jsem musela absolvovat týdenní seminář s různými přednáškami, zakončený zkouškou. Po dalším týdenním semináři a zkoušce jsem absolvovala druhý stupeň. Pro získání třetího stupně jsem musela napsat a obhájit práci, která je podobná například práci bakalářské. Získání třetího stupně mě dnes opravňuje vést samostatné kurzy trénování paměti, přednášet nejen laikům, ale i odborníkům, a školit profesní kolegy. Musím se průběžně dále vzdělávat. Dvakrát do roka i já sama absolvuji několikadenní nové semináře povinné k tomu, abych byla „v obraze" a získávala neustále nové vědomosti.

Jakou máte vystudovanou školu?

Absolvovala jsem Univerzitu Konstantina Filozofa v Nitře, složila jsem státnice z historie, politologie, pedagogiky, z němčiny. Dále mám doktorát z oboru „Teorie politiky", který jsem obdržela v Košicích na Univerzitě Pavla Jozefa Šafárika.

Co vás přivedlo do Kutné Hory?

Do Kutné Hory mě přivedla práce. Jsem ráda, že jsem zrovna tady, protože takové krásné historické město má lidem co nabídnout.

S kým se nejvíc na svých přednáškách setkáváte? Jsou to nejčastěji například senioři?

Rozsah, co se věku i pohlaví týká, je opravdu velmi široký. Paměť se dá trénovat prakticky od narození až do smrti. Vedu například jednu skupinu, se kterou se setkáváme pravidelně každý týden, a tam jsou téměř všichni 70+, někteří z nich i 80+. Většina z nich na to ani fyzicky nebo mentálně nevypadá. Jsou to aktivní lidé, kteří nesedí doma před televizí a nenadávají na politickou situaci či na celý život. Přednáška jim pomáhá udržovat mentální svěžest. V další skupině zase v Kolíně na městském úřadě jeho zaměstnancům ukazuji, jak být ve své práci lepší, koncentrovanější, výkonnější a efektivnější. Trénování paměti máme i akreditované na naší vysoké škole v rámci předmětu „Úvod do studia". Studenti si tak hned v prvním ročníku osvojí všechny možné techniky, které jim studium ulehčí a nebudou se při něm trápit. Učení jim jde rychle, lehce a příprava na zkoušky či státnice jsou pro ně snazší.

Jak je velký rozdíl trénovat paměť u člověka v produktivním věku a u seniora?

Trénování člověka v produktivním věku a u seniora je rozdílné hlavně v obsahové náplni. Mladý člověk se více potřebuje zaměřit na podporu koncentrace a techniky, které zefektivní jeho pracovní výkon. A nebo, například, nechce stále doma zapomínat klíče od auta. Senior má jiné paměťově potřeby. Starší lidé více potřebují udržet paměť efektivnější v tom smyslu, aby byla co nejdéle ochráněna před nástupem onemocnění typu demence. Seniorům se prostřednictvím kognitivního tréninku daří být co nejdéle mentálně soběstačným a nejsou odkázáni na pomoc ostatních.

Co říkáte na Univerzity třetího věku?

Já už se těším, až je budu moci sama navštěvovat. Určitě doporučuji navštěvovat ty, které jsou kvalitní a poskytují dobré a odborné vzdělávání. Důležité je najít si takovou školu, kde vás to bude bavit, motivovat a zároveň vám bude poskytnuto odborné vzdělání, kde bude vytvořeno i dobré zázemí pro kurz. Každý by měl na sobě neustále pracovat.

Ovlivňuje strava paměť?

Rozhodně. Známe to sami, když si dáme k obědu pečenou kačenku, dva druhy zelí a k tomu dva druhy knedlíčků, náš mozek poté po nás nebude chtít nic jiného, než abychom si na chvíli lehli a přestali na všechno myslet. Samozřejmě jsou potraviny, které jsou pro zdravou paměť maximálně prospěšné. Jedná se například o borůvky, kousek kvalitní hořké čokolády, či skleničku červeného vína. Ovšem platí, že všeho s mírou. Důležitý je i pitný režim, tedy dostatek vody. Ve vyšším věku ztrácí člověk pocit žízně a tím, že nepijeme, můžeme být poté nesoustředění a pociťovat problémy s pamětí. Na paměť jsou také velice dobré ořechy nebo středomořská strava, ve které hraje prim zelenina, olivový olej a mořské ryby.

Je lepší psát si „lístečky", aby člověk na něco nezapomněl nebo spíše trénovat paměť?

Když si napíšete nákupní lístek, nejčastěji se stane, že ho necháte doma. Tím pádem se v obchodě musíte spolehnout jen na svoji paměť. Tím, že si lístek napíšeme, i tím zaměstnáme mozek, transformujeme myšlenku na psaný text. Je předpoklad, že když si lístek napíšeme a zapomeneme ho doma, tak nám v té hlavě přece jen některé věci ze seznamu utkví. Stejně dlouhý čas jako napsání lístku zabere krátká paměťová technika, díky které si dokážeme zapamatovat nákupní lístek úplně celý. Za pět minut, během kterých napíšeme lístek na nákup, si tak paměťovou technikou procvičíme mozek mnohem efektivněji a více mu prospějeme.

Co například lísteček na to, abychom nezapomněli zavřít okno?

Na místo lístečku to můžeme nahradit takzvaným tělesným seznamem, což je další jednoduchá „finta". Tělesný seznam si v hlavě před odchodem z domu vždy projdete a tím pádem na žádnou důležitou věc nezapomenete. Jak to funguje? Někomu pomáhá, že si vypočítává povinnosti na prstech. Například palec v naší představivosti spojíme s klíči, ukazováček znamená, že musíme zavřít okno, prostředníček znamená, že si musíme vzít peněženku, prsteníček symbolizuje brýle, malíček, že je třeba zamknout dveře. Před odchodem z bytu či domu si na prstech projdete všechny povinnosti, či předměty, které jste tam v mysli „navěšeli". Trvá to vždy jen pár vteřin a člověk odchází se vším, co potřebuje. Vždy je důležité vybrat tu správnou paměťovou techniku. S některou technikou se sžijete a budete ji s úspěchem používat, s jinou nikoliv.

Působí na paměť negativně kouření, alkohol či stres?

Rozhodně ano. Naše mozkové buňky odumírají přirozeně. Odumírají nám však i nepřirozeně, pokud holdujeme v nezdravé míře neřestem, jako jsou cigarety, alkohol či drogy. Pokud si chceme uchovat náš mozek svěží, měli bychom se těchto věcí vyvarovat. Zabijákem výkonu mozku a paměti je i stres. Pokud jsme nervózní a máme toho v práci hodně, tak se určitě stane, že se nám nebude tak dařit.

Myslíte si, že na paměť negativně působí moderní technologie?

Určité technologie oplošťují náš mozek tím, že ho nerozvíjíme tak dostatečně, jako kdybychom techniku nevyužívali. Příkladem může být psaní rukou. Pohyby, které děláme rukou, nám efektivně procvičují obě dvě mozkové hemisféry. To nám psaní na klávesnici do textového souboru nikdy nenahradí. Nové výzkumy například ukázaly, že mozky dětí, které používají od třech, čtyř let tablet, se vyvíjejí jinak. Mnozí učitelé kritizují i interaktivní tabule ve škole. Žáci jsou nuceni přemýšlet méně, učí se tím, že udělají na tabuli pouze dvě kliknutí.

Dala byste nějakou radu na závěr? Co si třeba každý den udělat za malé cvičení?

Dnes je velkým strašákem společnosti Alzheimerova choroba. Její úspěšná léčba zatím neexistuje. Pokud se nenajde, prognózy odhadují, že v roce 2050 bude každý třetí člověk na světě trpět nějakou formu demence. Je to vysoké číslo. Kolik lidí bude třeba, aby se o pacienty staralo? Kde najdeme tolik ošetřovatelů? Kolik finančních prostředků to bude stát? Potřebujeme, abychom měli vybudovanou dostatečnou takzvanou rezervní mozkovou kapacitu. To znamená mít co nejhustší síť propojení mezi nervovými buňkami. Ta nám umožní i v případě propuknutí demence zůstat co nejdéle v relativně dobré duševní kondici. Rezervní mozkovou kapacitu si budujeme například kognitivním tréninkem, učením se novým věcem, či studiem cizích jazyků. Je tedy důležité našemu mozku denně věnovat alespoň pár minut. Když budeme každý den luštit křížovky, za pár dní budeme všechny křížovkářské pojmy znát. Když budeme neustále luštit pouze sudoku, tak v tom sice budeme dobří, ale něco jiného se nám bude zdát těžké. S mozkem je to stejné, jako kdybychom šli do posilovny. Když budeme cvičit bicepsy, budeme je mít nádherné, ale co zbytek těla? Potřebujeme tedy dát mozku množství rozmanitých impulzů, aby se neustále celý procvičoval. Mozek to není jen paměť, jsou to i jiné složky kognice. Důležité je neustále rozvíjet. Začít můžete, i když stojíte ve frontě u pokladny. Spočítejte, kolik máte položek v nákupním košíku, kolik to bude přibližně stát, či pojmenujte všechny položky nákupu v cizím jazyce. I za pár minut tréninku denně můžete svůj mozek a paměť pozvednout na vyšší úroveň.

Čtěte také: Dámy ohromují okolí pamětí. Zlepšit ji lze při Týdnu trénování paměti

Autor: Diana Kovandová

19.3.2016
SDÍLEJ:
Předvolební debata Deníku: Ivan Bartoš
51

V televizi zabodoval Bartoš, Babiš působil unaveně, hodnotí experti

Předvolební debata v deníku 19.10.2017
13

Střípky z debaty: Šlechtová u pozadí koně, Bartoš v koloně či letmý polibek

Jsem gay, prohlásil den před volbami šéf zelených Matěj Stropnický

Předseda Zelených Matěj Stropnický dnes oznámil, že je homosexuál. Vyjádřil se tak ke spekulacím bulvárních médií. O svém soukromí mluvit neplánoval, voliči by ale podle něj tuto informaci vědět měli.

Praha nemá dopravní strategii, tvrdí starosta Prahy 6

/ROZHOVOR/ „Do vztahů mezi Prahou a místními radnice se příliš promítá stranická politika a zvlášť výrazné to bylo v předvolební době,“ tvrdí starosta Prahy 6 Ondřej Kolář (TOP09). Podle něj by mělo být politizování všeho včetně třeba vedení linek autobusů nahrazené snahou o konstruktivní spolupráci. Zvlášť pak v řešení dopravy, která je nejpalčivějším problémem Šestky.

Petr Pravda: Oblíbení starostové mohou stranám přinést dobré výsledky

Politolog Petr Pravda řekl Pražskému deníku: "Oblíbení starostové městských částí mohou stranám přinést dobré výsledky." Už zítra půjdou (nejen) Pražané k volebním urnám a budou volit své poslance. Má smysl v letošních volbách kroužkovat jednotlivé kandidáty? Jak politikům pomáhají v bojích o voliče sociální sítě? 

AKTUALIZOVÁNO

Nehody více než čtyřiceti vozidel zablokovaly dálnici D6 u Prahy

Silnici mezi Kladenskem u Pavlova a Prahou-západ ochromila hromadná nehoda. Od středečního rána se zde stala řada nehod. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení