Když na místo dorazili zástupci magistrátu a mladoboleslavské jednoty Československé obce legionářské, pracovníci firmy Compag už měli značnou část práce za sebou. Sejmuli svrchní mramorový blok s pamětní bronzovou deskou a začali odkrývat další kamenný blok ukrytý v zemi.

„V roce 1946 ještě noviny psaly o tom, že poslední schránka s prstí od Zborova je sice ve špatném stavu, ale na místě. Tak uvidíme," nechal se slyšet předseda místní legionářské jednoty Tomáš Pilvousek napjatě očekávající, jaký vývoj bude situace mít. Každý rozmach krumpáče, každou lopatu plnou hlíny doprovázely pohledy plné očekávání.

V dobách svého vztyčení ukrývaly útroby pomníku čtveřici schránek s prstí z historických bojišť, kde krváceli čeští legionáři. Jedna připomínala francouzský Terron, další rovněž francouzské Vouziers, další italské Doss Alto a poslední ukrajinský Zborov. Právě schránka s půdou z posledního jmenovaného místa měla být podle dostupných vodítek stále přítomna.

Lehký závan zklamání

Pozornost okolostojících přitáhl kruhový prostor uprostřed kamenného bloku pohřbeného v zemi. Bude schránka uvnitř? Špičkou krumpáče bylo však zjištěno, že ne. Hloubka kruhového útvaru byla nevelká. Mezi přítomnými byl cítit lehký závan zklamání. Hydraulická ruka z přistaveného nákladního vozu zdvihla do výše vrchní desku památníku a začala ji nakládat na korbu.

Zdálo se, že je konec. V tom se však přítomní seskupili kolem desky visící na širokých popruzích ve vzduchu. „Tak přece tam je," ozvalo se z několika stran. Páni z Compagu desku postavili na zem, překlopili a prozkoumali výčnělek ve středové části. Vypadalo to na beton, pod nímž by schrána mohla skutečně být. Bude to krycí vrstva, nebo pouhé pojivo vrchní a spodní desky?

Opět přišel na řadu krumpáč. Hmota však odolávala. Ke slovu se proto dostala elektrická pila na kámen. S její pomocí byl za silného hluku a v oblaku prachu vyříznut čtvercový kus betonu. Po jeho odstranění bylo všem jasné, že to, pro co na místo přišli, se tam skutečně ukrývá.

Do schránky prosákla voda

Šéf pracovní skupiny Compagu měděnou schránku vyjmul a předal Tomáši Pilvouskovi. Přestože z jejích útrob bylo slyšet šplouchání vody, která dovnitř prosákla, připomínka jednoho z krvavých bojišť první světové války se po desetiletích opět vrátila do rukou legionářů.

„Schránka zůstane nyní v naší péči a v květnu by se měla stát součástí obnoveného pomníku stejně jako pamětní deska, která projde procesem restaurování. O torzo původního památníků se nyní postará společnost Compag a v budoucnu bude vystaveno v městské galerii," dodal Tomáš Pilvousek.

Po vyjmutí schránky byla z mramorového bloku vyříznuta bronzová pamětní deska a stávající pomník byl rozebrán, naložen na korbu a odvezen. 

Dominanta Komenského náměstí se už za několik měsíců vrátí. Akademický sochař Michal Moravec už se ve své hořické dílně připravuje na životní dílo. Pod jeho rukama totiž vznikne z bílého pískovce nový pomník vycházejí z toho původního, jenž bude začátkem května usazen na totéž místo.