Památník má podobu dvou surových, neopracovaných balvanů, jimiž je svírán bílý mramorový oblázek. "Je to jakási alegorie o boji mezi dobrem a zlem. Památník znázorňuje hrubost a zároveň jemnost, něčí špinavost a něčí čistotu," řekl Sorokáč ČTK s tím, že by mohly balvany představovat režimy, které drtí morální integritu člověka.

"Připomínáme si lidi, kteří měli odvahu čelit totalitním režimům. Někteří nacistickému, jiní komunistickému, někteří dokonce oběma. Právě mezi ně patří i Milada Horáková, jejíž jméno se stalo symbolem památníku," uvedl Filip Novák, ředitel Gymnázia Milady Horákové a člen výboru Klubu Milady Horákové. "První totalitní režim měl na provádění krutostí zhruba šest let, ten druhý dokonce několik desetiletí. Památník bude v tomto krásném prostředí symbolicky vyjadřovat tragický osud mnoha statečných lidí, kteří tu žili před námi," doplnil.

Hrob se nenašel

Při příležitosti odhalení památníku promluvila i poslankyně a starostka městské části Praha 2 Jana Černochová (ODS). "Přemýšleli jsme o tom, který pozemek by z hlediska Prahy 2 byl tím nejvhodnějším. Tato zahrada se jmenuje Ztracenka. Připomínáme si každý rok na Vyšehradě u pomyslného hrobu Milady Horákové den její popravy. Hrob se zatím nenašel, myslím, že je otázkou času, kdy přesvědčíme ministerstvo obrany, abychom se mohli i na Ďáblickém hřbitově snažit najít ostatky Milady Horákové, jako tomu bylo v případě kněze Josefa Toufara. Ztracený hrob alespoň pro mě připomíná tahle zahrada," uvedla.

"Zároveň je to místo, kde těsně pod námi začala sametová revoluce, která alespoň ukončila jednu etapu totalit. Jsem hrdá na to, že Praha 2 vždy byla ostrovem svobody, demokracie. Možná jsme k tomu byli předurčeni, protože na Praze 2 žil první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Zmínila bych i Aloise Rašína, kterého v Žitné ulici zavraždil komunistický anarchista. Byl to člověk, který se velmi zasadil o vznik naší země," doplnila.