Ozelení zvonci krmítka, nebo se propadnou do vzpomínek?

OBRAZEM: Armáda spásy otevřela v Praze Ordinaci pro chudé

Ve středních Čechách se akce těší popularitě; loni se v kraji do pozorování zapojilo 5626 lidí. Zájem lze očekávat i letos. A vedle vrabců, sýkor, hrdliček či kosů, kteří na krmítka přilétají nejčastěji, budou mnozí pilněji než dřív vyhlížet, zda k nim nezavítá také zvonek zelený. Právě toho ornitologická společnost čerstvě vyhlásila ptákem roku 2022 – přičemž koordinátorka občanské vědy Alena Jechumtál Skálová vysvětlila, že udělení titulu má upozornit na ubývání tohoto dříve hojného druhu.

Pták, kterému zvoní hrana

„Za posledních deset let jsme v Česku přišli o dvě třetiny populace zvonků. Hlavní příčinou je závažná ptačí choroba trichomonóza,“ upřesnila s tím, jde o onemocnění pro savce včetně člověka neškodné, avšak pro ptáky smrtící. Neveselá zjištění potvrzují i hlášení amatérských pozorovatelů ze středních Čech. V roce 2019 byl v rámci Ptačí hodinky zvonek pátým nejčastěji pozorovaným druhem, o rok později mu patřila šestá příčka – a loni již klesl na osmou pozici. Jak to bude letos?

Zvonky zelené lze u nás pozorovat celoročně, připomněl ředitel ornitologické společnosti Zdeněk Vermouzek. I nyní v zimním období. „Rádi přilétají do zahrad a na krmítka, kde si vybírají především slunečnicová semena,“ konstatoval. S tím, že na jaře pak bývají vidět samci zpívající z vrcholků stromů. Na podzim se vytvářejí menší hejna putující polní krajinou při hledání semen a další rostlinné potravy. „Zvonek obývá otevřenou zemědělskou krajinu s poli, sady a pásy křovin, ale žije i v lidských sídlech včetně největších měst, kde vyhledává zahrady a parky,“ upřesnil Vermouzek k ptákovi v zeleném kabátku se zářivě žlutou páskou a s mohutným kuželovitým zobákem. Nepřeslechnutelný je také hlasitý zvonivý hlas. „Jméno odkazuje na jasný zpěv, který připomíná zvonění malého zvonečku, případně elektrického domovního zvonku. To ale nebylo důvodem k pojmenování: jméno vzniklo dříve, než lidé začali zavádět elektřinu do domů,“ vysvětluje Vermouzek.

Zhruba do roku 2010 byli zvonci u nás zcela běžnými ptáky; hlavně na vesnicích v blízkosti lidských obydlí. Během posledního desetiletí ale jejich počty dramaticky klesaly. Objevila se trichomonóza způsobovaná parazitickým prvokem bičenkou drůbeží, jež napadá část trávicí soustavy: jícen a vole. Vyvolává tam záněty, které nakonec vedou ke smrti hladem. Bičenky napadají i jiné ptáky – třeba pěnkavy, čížky, dlasky, vrabce i sýkory – avšak jedině na zvonky mají dopad přímo katastrofální. „Přenášejí se slinami a zbytky potravy, která odpadne nakaženým ptákům od zobáku. Na vzduchu dlouho nevydrží, ale pokud kousek semínka hned sezobne jiný zvonek, je tragédie hotová,“ uvedl Vermouzek. „Krmítka, kde jsou ptáci v těsném kontaktu, tedy přispívají k šíření nemoci, a proto se trichomonóze říká krmítková nákaza,“ vysvětlil.

Nakaženého zvonka pozná na krmítku i laik: je načepýřený, netečný, jako by pospával, často má mokré opeření kolem zobáku. A nezřídka uhyne přímo na krmítku či v jeho blízkosti. Takové krmítko je třeba vyčistit důkladněji než obvykle, velmi dobře vysušit (což bičenku zabije) – a také informovat sousedy mající krmítka i ornitology na na webu birdlife.cz/choroby.

Počet ptáků spatřených naráz

Přes web lze také ornitologům předat poznatky o radostnějších pozorováních na krmítku: o sčítání v rámci Ptačí hodinky. K tomu slouží adresa ptacihodinka.birdlife.cz. Jde o to vyhradit si hodinu na pozorování a během ní zaznamenat nejvyšší počet jedinců od každého duhu, který byl viděn naráz: ať už na krmítku, nebo někde opodál. Důležité však je, aby to bylo skutečně v jednu chvíli: předejde se tím tomu, že stejný pták bude započítán opakovaně. Hlášení pozorování od dobrovolníků je pro ornitology cenné: vlastními silami by průzkum v podobném měřítku udělat nemohli.