Tedy zatím nejsilnější otřes během čtrnácti dnů, co zemětřesný roj na Chebsku trvá. Záchvěv země pocítili lidé i z Prahy, Berouna a jižních Čech. Automatické algoritmy vyhodnotily zemětřesení na 4,2 magnituda. Tyto informace však nejsou správné. Jde o výpočty ze záznamů z přístrojů, které se od epicentra zemětřesení nacházejí velmi daleko, a tak při generování výpočtu vznikají chyby.

„Magnitudo stejně jako poloha ohniska z evropské sítě stanic, ze které dostávají lidé informace do různých mobilních aplikací, je zatíženo poměrně velkou chybou. Může se jednat o rozdíl v řádu několika kilometrů a u magnituda i více než o jednotku,“ sdělila seismoložka Jana Doubravová z Geofyzikálního ústavu Akademie věd v Praze.

Ohnisko blíže k povrchu

„Je to dáno tím, že je určená pro sledování velkého území. Čím jsou seismické stanice od epicentra otřesu vzdálenější, tím více se přidávají a akumulují chyby dané nepřesným rychlostním modelem šíření vln v zemské kůře. Zpravidla se pro automatické lokalizace používají jednoduché modely průměrované pro celou sledovanou oblast. Zemská kůra je ale značně nehomogenní a každý takový model vede ke zprůměrování odchylek a nepřesností a z principu nemůže dobře vyhovět pozorování na seismických stanicích,“ vysvětlila seismoložka.

Ohnisko zemětřesení bylo během pondělního otřesu blíže k povrchu, v hloubce okolo sedmi kilometrů, zatímco předchozích čtrnáct dní bylo v devíti kilometrech. A nacházelo se severně od obce Nový Kostel.

„Tím, že otřes nastal v menší hloubce a ve večerních hodinách, zaznamenalo ho mnoho lidí i mých kolegů také z Prahy a dalších vzdálenějších měst. Hlášení máme i z okolí Domažlic. Zatím však stále beze škod, i když nevylučuji, že se u některých staveb mohou drobné prasklinky v omítce objevit,“ poznamenala Jana Doubravová.

Jak dlouho bude ještě seismický roj pokračovat a s jakou silou záchvěvy dorazí, nedokáží seismologové vůbec říci. I přes moderní techniku je předvídání zemětřesení stále v nedohlednu. Většinou se seismologové o záchvěvu země dozvědí až z přístrojů, a to nečekaně.

„Jsme z Prahy 4 a včera večer okolo 23. hodiny to lehce zadunělo a zavibrovalo i zde, až se zatřásla naše zrcadlová skříň a cítili jsme otřes. Nevěděli jsme, co to je. Dívala jsem se z okna, jestli otřes nezpůsobil nějaký náraz. Bydlíme v panelovém domě. Až ráno ve Snídani s Novou jsem slyšela tu zprávu,“ sdělila Soňa Plachá.

Zemětřesné roje se v Karlovarském kraji vyskytují od nepaměti. Z kronik odborníci vyčetli, že se zemětřesením měli zdejší obyvatelé zkušenosti už ve středověku. Přesnější měření jsou ale známá teprve až v posledních 200 letech. Západočeská oblast je nejvíce seismicky aktivní oblastí v České republice. Záchvěvy tu způsobují takzvaná kórová fluida, což jsou směsi vody a plynu, která pod vysokým tlakem cirkulují v zemské kůře. Co je však pohání, dodnes zůstává velkou neznámou. Proto na Chebsku vznikají hlubší vrty, pomocí kterých se chtějí seismologové dozvědět o otřesech více informací.

Podle vulkanologů zemětřesení nesouvisí s tím, že by pod Chebskem vznikala nová sopka. Tuto možnost odborníci už před mnoha lety vyloučili.