Že by mohla zvířata sežrat unikátní sbírky vzácných rostlin, nebo mrva kontaminovat zahradu, toho se obává biolog Václav Laňka, který o botanickou zahradu deset let pečoval. Zvířata v botanické zahradě jsou nevhodná také proto, že tato zahrada je členem Unie botanických zahrad ČR.

Proto Václav Laňka ve svém dopise píše: „V botanické zahradě se bez povolení rady města prohání ve výběhu koza a ovce. V části bývalého minigolfu došlo k devastaci rekreační plochy a objevilo se tu reálné nebezpečí splachu hnojiště do blízkého jezírka s ozdobnými rybami."

Větší nebezpečí ale hrozí rostlinám při zvýšené hladině spodní vody, která nyní v zahradě je. Zástupci školy jednají s majitelem pozemku, městem, o nápravě.

Desítky let se na zahradě skladuje kompost na zpevněné ploše, který představuje stejné znečištění jako několik malých hospodářských zvířat. Jejich mrva je součástí kompostu, ten doposud nebyl žádnou ekologickou zátěží. Dále se plánuje přestěhování ohrad do bývalého sadu pod nádražím. Tady by hrozba znečištění odpadla. Navíc se mrva bude pravidelně odklízet. Mimo jiné poslouží jako hnojivo velkého výběhu.

„Umístění zvířat v botanické zahradě jsme projednávali s vedením města a příslušnými úředníky, s tím, že v části zahrady lze toto zařízení vybudovat," řekl ředitel Střední zemědělské školy v Rakovníku Ivan Kup.

Na vykvetení některých rostlin čeká několik let

Václav Laňka při nástupu na botanickou zahradu sem přenesl sbírku rostlin rodu Arum ze své zahrady a postupně ji rozšiřoval. Jezdil pro ně do Středomoří, spolupracoval s ostatními zahradami a navzájem si doplňovali sbírky. Základní hodnotu sbírky podle cestovních nákladů odhaduje zhruba na tři sta tisíc korun. Na vykvetení některých rostlin čeká několik let. „A teď si představte, že z ohrady uteče ovce, koza, či vyletí slepice, a tuhle kytku uklovne," obával se Laňka.

To se podle vedení školy nemůže stát. Zvířata jsou prozatím v prostoru bývalého minigolfu za dvěma ohradami, a to ve vlastním výběhu, a část minigolfu je oddělena další ohradou.

„Zvířata přestěhujeme do bývalého sadu pod nádražím, kde budou za dvojím oplocením, takže jsem si jistý, že se do zahrady nedostanou," vysvětloval ředitel školy Ivan Kup. Podle něj, pokud by se tak stalo, zvířata na tak velkém prostoru neudělají tak velkou škodu, a navíc jsou pod dozorem studentů na praxi. V zahradě tak budou jedna ovce, koza, králíci a voliéry s okrasným ptactvem.

Přestěhovat ustájení vyžaduje čas. Škola shání prostředky, velmi vstřícná je spolupráce se zemědělskými firmami a službami. Část finančních prostředků půjde z rozpočtu školy na pomůcky.

Chovatelské obory byly ve škole vždy zastoupeny, ale na praxi chodili žáci na školní statek, vzdálený šest set metrů od botanické zahrady. Zřízení chovu dalších zvířat právě tam je podle Václava Laňky namístě.

Ředitel školy: Přítomností zvířat se zahrada zatraktivnila

Školní statek je ale nyní samostatná organizace. Studenti oboru Chovatelství se při týdenní praxi starají během dne o zvířata ve škole i na botanické zahradě. Krmí je dvakrát denně.

„Je jednodušší pro nás z hlediska kontroly a dozoru, i pro studenty kvůli bezpečnosti, když zůstávají v nejbližším areálu školy. Proto je nechci honit na školní statek. Studenti tam také chodí a také se tam starají o velká hospodářská zvířata," vysvětloval Kup.

Podle něj se přítomností zvířat zahrada zatraktivnila. Navštěvují ji děti z mateřských škol a školních družin. Zahrada se více otevře veřejnosti. S novou sezonou má nové personální obsazení. Pracuje tu zahradnice na celý úvazek, tím se zahrada otevře i v odpoledních hodinách.

Pokud však bude útok na výjimečnost zahrady pokračovat, vidí Václav Laňka jediné řešení: „Během probíhajícího vegetačního roku připravím sbírkový fond cenného rostlinného materiálu pro předání jiné botanické zahradě. Tím v Rakovníku ubude jeden z důležitých bodů, aby se zachovalo jméno botanická zahrada. Oznámím sekretáři Unie botanických zahrad změnu, na kterou může být reagováno i vyškrtnutím ze souboru členů." 

Úplné znění dopisu Václava Laňky: 
Parkur na pivoňkové louce?

Silný tlak ze strany Střední zemědělské školy v Rakovníku na zavedení chovů hospodářských zvířat do prostoru botanické zahrady mě nemůže nechat chladným. Ne, že bych hospodářská zvířata neměl rád, spíše naopak. Vždyť mé odborné vzdělání i zájmy se týkaly více zoologie než botaniky. Jenže jejich chov musí být provozován tam, kam patří.

V rakovnické botanické zahradě se bez povolení rady městského zastupitelstva prohání ve výběhu koza a ovce. V části bývalého minigolfu došlo k devastaci rekreační plochy a objevilo se tu reálné nebezpečí splachu hnojiště do blízkého jezírka s ozdobnými rybami.

Velikášské plány přenesení chovu do hlavního prostoru botanické zahrady dosud nebyly městem odsouhlaseny, přesto tu má být zřízen chov slepic za účelem produkce vajec, kozy a ovce. Dokonce jsem loňského roku slyšel z úst pedagoga, že by to tu slušelo i menšímu koni. Přemýšlel jsem, kam umístit parkurové překážky, jako jediné místo mi vychází pivoňková louka.

Botanická zahrada je členem Unie botanických zahrad České republiky. K tomu přispělo splnění několika důležitých bodů, které byly pracovníky unie zkoumány, než nám bylo odsouhlaseno členství. Kromě podmínek označení rostlin jmenovkami se jako velmi sledovaný bod zabýval existencí specializované a odborně vedené sbírky některé z rostlinných skupin. Na své zahradě jsem již před třiceti lety pěstoval řadu druhů rodu Arum. Když jsem před deseti dostal nabídku v zahradě pracovat, přenesl jsem je sem prakticky všechny a byl to prakticky základ současné bohaté kolekce áronů.

A protože jsme se nespokojili se současným stavem, studovali jsme literaturu, navštěvovali botanické zahrady, diskutovali s odbornými botaniky. Realizovali jsme cesty do Středomoří, kde jich většina roste. Z každého sběru jsme část poskytovali spřízněným botanickým zahradám, zvláště pak Botanické zahradě v Praze Tróji. Od nich jsme zase získávali druhy, které v naší kolekci chyběly. V naší sbírce je v současdné době několik stovek rostlin, na kvetení některých z nich čekáme deset roků.

Dovoz rostlin v rámci zemí EU je povolen s výjimkou druhů z tzv. Červeného seznamu. Naštěstí ze všech druhů áronů ve Středozemí jsou chráněné jen dva (a ty doposud nemáme, mám však slíbena semena z botanické zahrady ve Velké Británii.) Výprav za árony do teplé Evropy jsma dosud podnikli sedm. Každá cesta i s výpůjčkou auta stála dva účastníky 40 000 krát 7 se rovná 280 000 korun. To je tedy nejmenší vypočtená hodnota zdejší sbírky.

Na některých řeckých ostrovech jsme shromáždili četnou sbírku hlíz. Třeba z Kréty jsme dovezli 24 kilogramů. Samozřejmě za tuhle nadváhu musel někdo letecké společnosti zaplatit, takže osobní sponzorink. Na druhou stranu se při sběratelských aktivitách podařilo za deset dní nalézt jen dvě drobné hlízky některého druhu, na kvetení čekáme od roku 2007.

Tyhle rostliny jsou zastoupeny v našich sbírkách, studujeme je za pomoci odborné literatury, fotíme, měříme a kreslíme. A teď si představte, že z ohrady uteče ovce nebo koza, či vyletí slepice a tuhle kytku uklovne. Zdánlivě nezáživné podrobnosti popisuji proto, aby půjčitel se zamyslel nad nesmysluplném řešení, které se rozhodl do života a tím i do existence Botanické zahrady v Rakovníku implantovat.

Sám vidím, že atak na výjimečnost botanické zahrady bude pokračovat, jediné řešení. V průběhu probíhajícího vegetačního roku připravím sbírkový fond cenného rostlinného materiálu pro předání jiné botanické zahradě. Tím v Rakovníku ubude jeden z důležitých bodů pro to, aby bylo zachováno jméno „Botanická zahrada." Současně oznámím sekretáři unie změnu, na kterou může být reagováno i vyškrtnutím ze souboru členů.

Co dodat? Chovatelské obory byly na SZeŠ vždy zastoupeny, ale praktická výuka probíhala v prostředí Školního statku na Bulovně. Vždyť kvůli tomu byl statek původně založen. Je tam chována celá škála hospodářských zvířat, včetně koní. Statek je vzdálen jen pouhých 600 metrů od botanické zahrady.