Pořad Nedej se odvysílala Česká televize v neděli okolo poledne a již další den dorazily do redakce Rakovnického deníku reakce, a to zejména přes sociální síť Facebook či na mailovou adresu.

Obyvatelé Křivoklátska především reagují na podle nich zcela mylné úvahy starostky obce Lety u Dobřichovic Barbory Tesařové. Ta by chtěla, aby byla Berounka regulována pomocí takzvaného suchého poldru, navíc si myslí, že výstavba hráze nejenže ochrání obyvatele a majetky na dolním toku Berounky, ale k tomu všemu ani údajně nedojde k zásadní změně zdejší krajiny.

„Jiné možnosti než skutečně někde zpomalit řeku, zastavit vodu na horním toku, nebo prostě tak, jak je v současné době regulovaná Vltava, nejsou. Berounka má jedinou nádrž, a to jsou Hracholusky na Mži. Skutečně nevidím jinou možnost, než tímto způsobem regulovat i Berounku," nechala se slyšet starostka Barbora Tesařová.

„Nemyslím si, že by suchým poldrem, který se plánuje na řece Berounce, alespoň podle toho, co představilo Povodí Vltavy, došlo radikálním způsobem k tomu, aby se zdejší příroda nabourala. Tam bude maximálně stát nějaká čtyřicetimetrová hráz, sypaná. Voda tam přijde a zase odejde, tak jako by přišla a odešla. Jenom bude vyšší," vysvětlila Tesařová.

Zažila starostka povodeň?

Právě tato pasáž nejvíce rozčílila některé obyvatele Křivoklátska. Ti tvrdí, že buď má paní starostka Barbora Tesařová k dispozici zkreslené informace, nebo nezažila v životě ani jednu povodeň.

„Naprosto chápu, že obyvatelé na dolním toku Berounky se snaží ochránit svá obydlí, majetky. Ani my nechceme, aby při povodni docházelo k ničení majetku. Nicméně je celá řada jiných opatření, která mohou razantním způsobem snížit škody povodní a která jsou blízká přírodě. Retenční nádrž jím rozhodně není. Paní starostka buď nezažila povodně, nebo má mylné informace," napsal Rakovnickému deníku Rostislav Macák.

„Při povodni s sebou voda nese také odpad, bahno a další naplaveniny. Toto všechno by zůstalo právě v údolí Křivoklátska, v lokalitě v současné době se vzácnou flórou a faunou. Příroda by zde tak byla naprosto zničena. Ze zeleného Křivoklátska by se nakonec stalo smetiště. Paní starostko, povodeň, to není jen voda, ale již zmíněné nánosy, smetí, odpad," dodal Macák.

„Chápu, že dolní Berounka má problémy se záplavami, ale na druhou stranu, a to je další z názoru lidí, ta sídla nikdy neměla na dolním toku Berounky stát. Podle mého názoru je v tom možná ještě něco dalšího, třeba zájmy rozšířit sídla na dolním toku. Pokud bude oblast chráněna, ceny jsou pak úplně někde jinde, než v území, které proti povodni chráněno není," řekla v pořadu Nedej se Lenka Peterková, starostka obce Roztoky, kde by podle studie Povodí Vltavy měla retenční nádrž vyrůst.

Zadržování vody na přítocích

Petr Hůla, ředitel Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko, pak v pořadu ještě zmínil, že lidé žijící v oblasti Berounky jsou na povodně zvyklí. „Například Kouřimecká rybárna při povodni v roce 2002 nebyla nijak zasažena. Povodeň se tam zastavila nějaké tři metry před prahem tohoto stavení," poznamenal Petr Hůla.

„Berounku tvoří Úhlava, Úslava, Radbuza, Střela, Mže, Klabava, Litavka a další menší přítoky. Výstavbu menších protipovodňových hrází, které budou současně plnit účel zadržování vody v krajině, je podle mého třeba realizovat na přítocích. Kdyby už se nastíněný problém pomoci obcím na dolním toku Berounky od záplav musel za každou cenu řešit," řekl mlynář ze šlovického mlýna Petr Čech.

Podle něj zřejmě nikdo kompetentní také nepřemýšlí o tom, že by se zcela zadarmo mohla třetina vody v Berounce regulovat. „Vždyť mají Hracholusky, tak ať je nechají protékat, a jakmile přijde povodeň, tak je včas uzavřou. Celé pásmo tam mají vykoupené, vyklizené a toto řešení by je nestálo ani haléř. A jsou pochopitelně i jiné a šetrnější varianty," popsal Petr Čech.

„Zůstal by nám tu znehodnocený kraj Oty Pavla. Odrazující kraj. Nechceme být součástí jakéhosi experimentu, kdy se na Křivoklátsku zcela rozhodí ekosystém. Jen proto, aby se jedné části obyvatel pomohlo, tak se té druhé ublíží. To není řešení. Ty miliardy korun za přehradu by se měly věnovat do takových opatření, aby pole a lesy zadržovaly vodu, jako tomu bylo před rozsáhlými melioracemi a nadměrným kácením lesů," doplnil mlynář.

V ohrožení by mohla být i Praha

Petr Čech pak poukázal na možnost zborcení hráze: „Když se hráz neudělá dobře, tak naopak hrozí její protržení a devastace Prahy. Je tu problém s podložím, na který kdysi narazily všechny průzkumy, a které není pro přehradu bezpečné. Čím větší přehradu udělají, tím více ohrozí Prahu."

Investice na výstavbu retenční nádrže je plánována ve výši pěti miliard korun, podle Povodí Vltavy by se pak podařilo uchránit hodnoty za třicet miliard korun. Podle ekologů částka pět miliard ale není konečná, stejně jako tomu bývá u takto podobných staveb, peníze by pak raději investovali do opatření blízkých přírodě.

Proti studii Povodí Vltavy na výstavbu retenční nádrže v Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko, respektive v její nejcennější lokalitě, se vzedmula vlna odporu. Lidé z celé České republiky začali podepisovat petice, v Roztokách u Křivoklátu pak uspořádali o víkendu protestní akci. Podle starostky Lenky Peterkové splnila protestní akce svůj účel. Začalo se o problematice mluvit.

„S výstavbou retenční nádrže nesouhlasíme, proto když byla studie zveřejněna, tak se zvedla nejen zde vlna odporu, a jedním z projevů odporu je i tato akce. Ta naše iniciativa bude mít potom dopad, abychom donutili příslušné orgány, které k tomu mají co říci, aby jednaly a dokázaly celou věc zarazit," řekla Lenka Peterková.

Čtěte také: Spekulace o podpoře výstavby hráze Středočeský kraj odmítá