„Na základě negativních stanovisek a vyjádření zejména dotčených obcí v prostoru uvažované záplavy je protipovodňová ochrana nerealizovatelná," uvedl na konci minulého týdne Petr Kubala, generální ředitel Povodí Vltavy.

K čemu slouží poldr? 

Státní podnik, který spravuje tok, tak nebude dál dělat žádné další kroky ke zjištění, zda by v blízkosti středočeských Roztok mohl vzniknout velký suchý poldr, jenž by sloužil jako ochrana před zátopami. Podle odhadů měla hráz vyjít na asi pět miliard korun a zabrat asi tisíc hektarů plochy.

Poldr slouží k protipovodňové ochraně. Vzniká přehrazením vodního toku, za hrází se však voda za běžných podmínek nehromadí buď vůbec, nebo je objem nádrže zaplněn jen částečně.

Což byl i důvod protestů obcí, v jejichž blízkosti by stavba vznikla. Zdejší lidé se báli, že okolní cenná krajina by byla při povodních zatopená.

Studie protipovodňových opatření

Opatření naopak vítaly vesnice a města na dolním toku Berounky. „Za nás platí, že zvýšenou ochranu proti povodním bychom jistě uvítali, protože záplavy nám působí velké komplikace," uvedl už dříve černošický starosta Filip Kořínek. Hráz u Roztok by měla uchránit zdejších asi 3 300 lidí a majetek v hodnotě 30 miliard korun.

Středočeský kraj nyní nechává zpracovat studii protipovodňových opatření, která by měla být hotová na podzim. Jednou z jejích priorit je řešení ochrany na dolním toku Berounky, avšak mělo by jít spíše o menší a přírodě blízká opatření.

Čtěte také: Středočeské a pražské nemocnice budou více spolupracovat