Není to jen zápas s živly, ale někdy i s nevlídností a nevstřícností řidičů. To z vlastní zkušenosti potvrzuje Ladislav Šulek, který se sypačem vyráží udržovat silnice druhé a třetí třídy ve správě Středočeského kraje ze základny ve Strnadech na Praze-západ. Z areálu společnosti Pozemní komunikace Bohemia; firmy, která je jedním ze smluvních partnerů Krajské správy a údržby silnic Středočeského kraje (KSÚS) pro zajišťování prací v terénu.

Jak auto se dvěma mladíky vyrazilo z parkoviště u restaurace v Jesenici tak, aby se za každou cenu dostalo před něj a nemuselo jet chvíli za sypačem, si Šulek jako horké chvíle vybavuje dodnes, i když k tomu došlo už před třemi roky. A vlastně se tehdy nic nestalo. „Stihl jsem to ubrzdit,“ řekl Deníku. Jedním dechem však upozorňuje: zastavit více než dvacetitunový kolos, navíc na klouzajících silnicích, vážně není legrace.

Zkušenosti z kabiny sypacího vozu hovoří jasně: silničářům by velmi pomohlo, kdyby se ostatní motoristé chovali ohleduplně. Vlastně to neobnáší zas až tak moc: nesnažit se za každou cenu dostat před cestářské vozidlo; nepředjíždět. A kde to jde, uhnout – nenajíždět až k radlici. Také máchání rukama a ukazování různých gest si lze klidně odpustit; chlapík, který sedí za volantem sypače, vážně dělá, co může.

Úklid má svůj harmonogram i priority

Je ovšem faktem, že jezdit stejně jako v letním období se v zimě nedá. To zdůrazňuje i mluvčí KSÚS Petra Kučerová: zimní údržba vozovek znamená zmírňování závad ve sjízdnosti komunikací, které vznikají povětrnostními vlivy. Znovu řečeno: jde o zmírňování závad. A to podle stanoveného pořadí důležitosti a předem připraveného operačního plánu, který stanovuje i časové lhůty a podmínky dojezdu techniky.

Připravena je i rezerva pro případ poruchy. To Deníku potvrdil vedoucí strnadského střediska firmy Pozemní komunikace Bohemia Dušan Mrázek. Jeho tým má pro údržbu svěřeno pět okruhů, dohromady 298 kilometrů silnic druhé a třetí třídy, přičemž připraveno vyjet je šest shodně vybavených aut. Jedno, určené jako plnohodnotná náhrada, má také zimní nástavbu i radlici. „Kdyby došlo k poruše – a pokazit se může stroj i hydraulika – řidič nemusí hned řešit opravu: posadí se k volantu v jiné kabině,“ vysvětlil Deníku Mrázek.

Od běžného náklaďáku kabina příliš neliší. Na dosah pravé ruky jsou navíc dva jinde nevídané ovladače: horním se spouští sypání a skrápění solným roztokem, spodní vydává povely pro radlici. Přímo součástí palubní desky je pak ještě SOS tlačítko sloužící k přivolání pomoci v nesnázích. Zda se neděje něco neočekávaného, navíc kontroluje dispečer. Má na monitoru údaje z GPS zachycující polohu všech vozidel – a pokud některé není v pohybu po deset až patnáct minut, volá řidiči, co se stalo. Zpravidla nejde o nic vážného: šofér zaznamenal problém s technikou, šel se podívat na nástavbu – a hned se na místě pustil do drobnější opravy, aniž to nahlásil dispečinku.

Zmiňované tři stovky kilometrů silnic, které má na starost středisko ve Strnadech, udržuje deset řidičů. Střídají ve 12hodinových službách a pohotovostech tak, aby dokázali zajistit nepřetržitý provoz. A byť se mohou pochlubit, že jezdí v práci s mercedesem, neznamená to, že by se jen drželi volantu. „Je to práce od lopaty po sypač,“ upozornil Mrázek, že tito muži dělají, co je zrovna třeba: dnes v autě, zítra třeba při opravě výtluků. To potvrzuje i Šulek, když konstatoval, že je profesí řidič-dělník. „Záleží na tom, jaká je práce; když chlapi nestíhají, musím jít pomoct, řekl Deníku.

Stovky kusů techniky, stovky milionů korun

Ve správě Středočeského kraje je přes 8,5 tisíce kilometrů silnic druhé a třetí třídy (z toho vytíženější druhá třída představuje dva a půl tisíce), připomněl technicko-provozní náměstek ředitele KSÚS Milan Peška. Pro jejich údržbu je připraveno mimo jiné 168 sypačů, 122 traktorů s radlicí, ale třeba i 22 šípových pluhů nebo 10 fréz. Nakoupeno na zimu je 44 268 tun posypové soli a 40 473 tun inertního posypu.

Ekologičtějším inertem se v kraji udržuje přes 2,3 tisíce kilometrů silnic, pouze pluhováním přes 180 kilometrů. Drobnější úseky dosahující v celkovém součtu tří set kilometrů jsou určeny jako úseky bez údržby. Jde zejména o málo využívané úseky vedoucí do míst, kam lze dojet i jinudy. Proti minulé zimě se plány údržby prakticky nemění, i když je kraj nechal přehodnotit ve spolupráci se zástupci Českého vysokého učení technického. Jediná změna se týká jednoho okruhu v silničářské oblasti Mnichovo Hradiště: přechod z inertu na chemii.

Kolik stojí jedna zima, bývá velmi proměnlivé, podle počasí. V průměru je to kolem 300 milionů korun, čemuž ta minulá přesně odpovídala: zimní údržba kraj přišla na 297 milionů. Rekordně nejdražší byla sezona 2005/2006: 508 milionů. Mimořádně nákladné byly i sezony 2008/2009 (479 milionů) a 2009/2010 (426 milionů).