„Toho, co je zdarma, si lidé neváží,“ posteskla si, když informovala o tom, že se najdou děti, které zaplacené obědy klidně nechávají bez omluvy propadnout: do jídelny zajdou jen tehdy, když je tam k mání něco, co jim obzvlášť chutná. Jinak nezájem…

Kdo nejí, toho vyškrtnout

Žánová navrhuje zabránit plýtvání tím, že pravidla poskytování podpory budou doplněna ustanovením o uzavření smlouvy s rodiči, která by stanovovala povinnost oběd odebrat – nebo řádně odhlásit. Pokud by to rodina opakovaně nerespektovala, bude dítě z programu vyřazeno. K tomu náměstek hejtmanky pro oblast financí, dotací a inovací Věslav Michalik (STAN) poznamenal, že tyto poznatky i s doporučovaným řešením bude tlumočit ministerstvu práce a sociálních věcí. „My pravidla neurčujeme,“ vysvětlil, že krajský úřad sice uzavírá smlouvy s jednotlivými školami či školními jídelnami a posílá jim peníze podle počtu dětí zařazených do programu, ale tím role kraje končí: jeho úkolem v roli příjemce dotace je finance, které ministerstvo poskytuje z evropských prostředků (konkrétně z Operačního programu potravinové a materiální pomoci), dostat ve správné výši do konkrétních škol.

Hejtmanka Petra Pecková (STAN) nicméně míní, že spoustě rodin je vlastně „úplně jedno“, jestli je jejich dítě najedené. Doporučila by tedy spíše posílit úlohu školy: třídní učitelka by podle ní měla dohlédnout, aby dítě na oběd skutečně šlo. Vymýšlet nějaké sankce podle ní postrádá smysl: „Když rodič nemá na obědy pro dítě, nezaplatí ani případnou pokutu,“ poznamenala.

Žánová má však jiný názor: jednak by nechtěla přidávat pedagogům další povinnost, jednak si nedovede představit, jak by kantoři měli přimět k cestě do jídelny dítě, které řekne, že jít nechce. Rodina by podle ní dokázala víc. „Spousta lidí si dává pozor, mají-li podepsat papír,“ nabídla zkušenost z působení v sousedství takzvané vyloučené lokality. Doporučuje tedy navrhnout ministerstvu doplnění pravidel. S tím, že cílem není připravit děti o obědy – avšak přece jen by bylo záhodno mít možnost je z programu vyřadit, pokud pro ně nachystané jídlo dlouhodobě neodebírají.

Na obědy zdarma 15 milionů

Tato debata se odehrála v souvislosti s jednáním krajských zastupitelů o schválení aktualizace projektového záměru Obědy do škol. Jeho posláním je zajistit nasycení předškolních dětí a žáků ohrožených chudobou ve věku od tří do patnácti let. Nabídka je určena pro děti ze sociálně slabých rodin – přičemž konkrétně se jedná o ty, které se jako společně posuzované osoby z hlediska nároku na příspěvek na živobytí nacházejí v hmotné nouzi. A jakkoli to možná zní komplikovaně, ti, jichž se daná situace týká, se v těchto pojmech zpravidla orientují.

Zastupitelé v pondělí schvalovali (a odsouhlasili jednomyslně 53 hlasy) rozšíření projektu Obědů do škol ze školního roku 2021/2022 také o školní rok 2022/2023. Převedeno na peníze to znamená navýšení dotačních prostředků z původních 6,8 milionu korun o 8,4 milionu na výsledných 15,2 milionu; vyčísleno do haléře to dělá 15 174 922,25 Kč. Náměstek hejtmanky Michalik připomněl, že se také zvyšuje počet partnerských organizací: ze 162 na 199.

Vedle projektu Obědy do škol zajišťuje jídlo zdarma pro děti z nuzných poměrů také projekt Obědy pro děti, za kterým stojí obecně prospěšná společnost Women for Women. Její zástupkyně, manažerka charitativních projektů manželů Tykačových Jana Skopová, v reakci na informace zveřejněné na webu Deníku doplnila, že v rámci jejich projektu mají rodiče povinnost obědy řádně odhlašovat. „Je to jediné, co pro zařazení svých dětí do našeho projektu musí udělat – a proto je na to z naší strany i ze strany školy či jídelny brán velký zřetel,“ upozornila Skopová.