Jeho vyhlášení v pondělí 31. října potvrdili svým hlasováním krajští zastupitelé. Jednomyslně; „pro“ se vyjádřilo všech 47 přítomných. Provozovatelům venkovských prodejen se tak budou rozdělovat čtyři miliony korun od ministerstva průmyslu a obchodu. Peníze jsou určeny maloobchodním prodejnám s převahou sortimentu potravin v obcích do 1000 obyvatel, pokud jde v daném území o jediný obchůdek. Případně i pro větší sídla, která mají takovou osadu: menší vesnici, jež vyhoví stanoveným pravidlům.
„Jsme si vědomi situace, se kterou se musí i obchody v malých obcích v současné situaci potýkat,“ vysvětlila letošní zapojení Středočeského kraje do projektu hejtmanka Petra Pecková (STAN). „Zejména s ohledem na zdražování energií je pro ně každý příspěvek pomocí,“ poznamenala. S dodatkem, že kraj využívá možnosti upravit si pravidla tak, aby podpora byla efektivnější a pro příjemce znamenala skutečnou pomoc.

Zejména jde o zvýhodnění prodejen, které se nacházejí v chudých regionech: v takzvaném HSOÚ – hospodářsky a sociálně ohroženém území. Žádat o podporu ale mohou i provozovatelé podnikající mimo HSOÚ. Dalším kritériem je velikost obce: čím méně obyvatel, tím vyšší pořadí v hodnocení žádosti. O konečném rozdělení peněz budou rozhodovat středočeští radní a zastupitelé.
Když krajský úřad mapoval obchůdky vyhovující podmínkám, napočítal jich 159, připomněla hejtmanka Pecková. Už také ví, že ne všichni jejich provozovatelé se chystají podat žádost. „Naopak se ptají jiní, jestli žádat mohou,“ poznamenala.
Co lze proplatit a co nikoli?
Definitivní podmínky krajský úřad teprve zveřejní, stejně jako způsob podávání žádosti (mělo by to být prostřednictvím internetové aplikace na této adrese). Už nyní je však jasné, že proplácet bude možné provozní náklady na zaměstnance, kteří se podílejí na chodu prodejny, na nájem prodejny či skladu, na vytápění, osvětlení, pořízení neinvestičního majetku a služby související s provozem a údržbou prostor, u kterých je možné prokázat, že souvisí s obchodem. Stejně jako telekomunikační služby či výdaje související se zajištěním bezhotovostních plateb.

K takzvaným nezpůsobilým výdajům, jež proplatit nelze, se naopak řadí například platby daní, nákupy nemovitostí, pořízení rozmanitého vybavení (od mrazáku přes pokladnu či počítač až po auto, a to nákupem i na leasing) nebo nákladné opravy. Stejně jako splátky půjček a úvěrů, právní a konzultační služby, náklady na pohoštění, školení či kurzy.