Ve Středočeském kraji je evidováno 2836 válečných hrobů. O ty by se podle zákona o válečných hrobech měli starat vlastníci těchto objektů, a pokud vlastník není znám, tak majitel pozemku, na kterém se válečný hrob nachází. V naprosté většině se jedná o obce, spolky a dobrovolníky.
Podle slov tiskového mluvčího pro Středočeský kraj Michala Schustera dává převážnou většinu peněz na jejich údržbu a obnovu Ministerstvo obrany. To v roce 2014 poskytlo na péči o válečné hroby třicet pět dotací v celkové výši deset a půl milionu korun.
„Krajský úřad provádí v rámci kontrolní činnosti dozor nad péčí o válečné hroby a pietní místa, avšak ve velmi omezeném rozsahu. Péče o památku na padlé hrdiny a oběti války je lidmi vnímána jako prestižní záležitost,“ upozorňuje na pravidelnou údržbu a opravu Michal Schuster.
Německý zájem
Na celém území naší republiky registruje Ministerstvo obrany přes dvacet jedna tisíc válečných hrobů. O některé z nich jeví zájem také spolky z ciziny, především z Německa. V České republice existuje mnoho spolků, které se o válečné hroby starají a evidují jejich počet.
Jedním z nich je také kolínský Spolek pro vojenská pietní místa. Jeho předseda Vojtěch Stráník si pochvaluje osobní iniciativu svých kolegů, kteří se fyzicky o válečné hroby starají. Spolek jako takový totiž v popisu práce nemá fyzickou péči, ale pouze jejich evidenci a zapisování.
„Díky mapování a spolupráci s Ministerstvem obrany se nám daří doplňovat Centrální evidenci, čímž se válečné hroby a pietní místa dostávají pod ochranu a majitele to tím pádem nutí začít se o ně starat,“ upozorňuje na důležitou práci spolků Vojtěch Stráník.
Dalším spolkem je například Komitét 1866, který udržuje památky z Prusko-Rakouské války. Spolek si dal za úkol chránit, pečovat a udržovat válečné hroby. Jednotlivým bojištím se věnují techničtí referenti. „Při Prusko-Rakouské válce se ve středních Čechách tolik nebojovalo, přesto zde máme evidováno sedmnáct válečných hrobů, z nichž nejvíce jich je v Čáslavi,“ popisuje Jiří Jemelka, předseda spolku Komitét 1866.
Ocenění pro dobrovolníky
Každý rok uděluje Ministerstvo obrany plakety jako ocenění vybraným dobrovolníkům, kteří se o válečné hroby starají. Dobrovolníky ve Středočeském kraji nominují obecní úřady, které své návrhy posílají na krajský úřad.
V loňském roce se plakety udělovaly ve Středočeském kraji poprvé. Ocenění získala i Marie Rychnovská z Říčan u Prahy. Stará se o všechny válečné hroby a pietní místa v okolí.
ROZHOVOR: V jednom hrobu leží můj bratr a ruský vojákMarie Rychnovská z Říčan u Prahy, která za péči o válečné hroby získala plaketu od Ministerstva obrany, se stará o hroby nejen svých zesnulých příbuzných, ale i padlých vojáků.
Proč jste se rozhodla pečovat o staré válečné hroby?
V době, kdy tudy táhla ukrajinská fronta, tak mi granátem zabili bratra, který byl pohřben společně se čtrnáctiletým ruským vojákem. Slíbili jsme s tatínkem ruskému vojsku, že se o hrob budeme starat.
Jak dlouho už se o hroby staráte?
Bratra mi zabili v roce 1945, takže od té doby. Už je to šedesát devět let, a slíbila jsem si, že dokud budu živá, tak se o ně budu starat.
Kdo je v hrobech pochován?
V jednom hrobu leží můj bratr a ruský voják. Další patří například třem sovětským vojákům a jiné tři hroby lidem, kteří umrzli při transportu do koncentračního tábora.
O kolik hrobů se celkem jedná?
Starám se o šestnáct válečných hrobů a další pietní místa. Letos jsem vyrobila přes třicet věnečků, které na ně každý rok na památku zesnulých pokládám. Výroba věnců mě baví a mám ji jako koníčka. Jinak pravidelně hroby pleji a starám se o výzdobu.
Pomáhá vám s péčí o hroby město Říčany nebo někdo jiný?
Město k hrobům pokládá věnce vždy dvakrát do roka. Právě nyní na památku zesnulých a ještě na výročí 9. května. Jinak správce hřbitova mi vždy ochotně pomůže, když ho poprosím. O hroby se také zajímá ruské velvyslanectví. Je s ním dobrá spolupráce. Vždy jednou nebo dvakrát za rok přijedou a položí k hrobům věnce. Letos opravovali i nápisy na náhrobcích.
Zvládáte se o tolik hrobů starat sama?
To už bych nezvládla. Hodně mi pomáhá moje dcera, která mě po místech vozí autem. Mě je už osmdesát dva let a nezvládla bych všechny hroby pěšky obejít. Snad budu mít v dceři svoji nástupkyni, která se bude o válečné hroby a o památku vojáků také starat.
Chodí obyvatelé Říčan k válečným hrobům?
Ano chodí. Já to poznám podle toho, že je tam třeba položená od někoho jiného kytička nebo věneček.
Získala jste ocenění v podobě plakety od Ministerstva obrany. Potěšilo vás to?
Potěšilo. Na získání plakety mě nominovalo město Říčany. Odměnu jsem dostala ale i od ruského velvyslanectví. Jako poděkování mě pozvali do luxusního hotelu v Mariánských Lázních.