Autorský kolektiv v čele s Václavem Cílkem a Jiřím Hladíkem se ohlíží do nedávné minulosti, kdy se zemědělství věnovali téměř všichni obyvatelé zdejší krajiny. Vyobrazení v knize ostatně mimo jiné přibližují i nástroje, nářadí a náčiní, které si mnozí ještě pamatují z dob, kdy v dětství trávili prázdniny u prarodičů – případně je dodnes mají na chalupě jako dekoraci. A nyní se o jejich používání mohou dočíst zřejmě víc, než se kdy zatím doslechli.

Vedle vzpomínání a poučení však kniha nabízí i zamyšlení – a nejen čistě na venkovské téma. Život lidí se mění obrovským tempem, jestliže uvážíme, že ještě v roce 1900 žilo na venkově devět Evropanů z deseti, a to zpravidla v tradičních vesnicích. Dnes se hovoří o problémech se zastavováním zemědělské půdy budovami, o suchu na polích či kůrovcové kalamitě v lesích. Autoři přitom varují, že jak sucho, tak kůrovec nesouvisejí jen s počasím, ale významnou roli hraje i stav půd a způsob, jakým se na nich hospodaří.

Doporučují návrat ke starým technikám péče o půdu a les – včetně vysvětlení, co to znamená a jak lze skloubit staleté zkušenosti s moderními technologiemi v hospodářství a novými plodinami či dřevinami. Tohle představují jako cestu k tomu, aby se nouze o vodu a potraviny nestala realitou i v našich končinách a nemuseli jsme se děsit dopadů změn klimatu, které nikdo nedokáže ovlivnit. Současně však zdůrazňují, co harmonická krajina také dokáže nabídnout vedle přímého užitku: krásu, pocit klidu – a někdy i štěstí.

Kniha Půda a život civilizací je nejnovějším přírůstkem k volnému cyklu publikací, jež autorský kolektiv kolem geologa, klimatologa, filozofa, překladatele, popularizátora vědy, spisovatele a pedagoga Václava Cílka připravuje díky příspěvkům od Středočeského kraje již několik let. Vznikly tak takové tituly jako Křivoklátsko – příběh královského hvozdu, Střední Brdy – hory uprostřed Čech, Voda a krajina, Žulové krajiny středních Čech (za ni autorský kolektiv v roce 2018 získal Mezinárodní cenu Egona Erwina Kische), Podzemní památky středních Čech (ta tvůrcům vynesla stejné ocenění loni), Džbán – krajina opukových plošin či Krajem Joachima Barranda. S představiteli kraje se Cílek dohodl i na přípravě dalšího svazku „středočeské vlastivědy“: Lesů středních Čech.