Nově by majetky, ke kterým se vlastník do deseti let nepřihlásí, měly propadnout státu. Seznamy všech nemovitostí i se jmény nedohledatelných majitelů se teď dají najít na stránkách Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM).

Středočeský kraj spolu s Jihomoravským z evidence vychází nejhůře. Dohromady je v České republice bezmála 192 tisíc nemovitostí s neznámým majitelem. Nejčastěji jde o opuštěné pole nebo zpustlé lesy. Pro obce a města představují takové pozemky opravdový problém. Nejen, že přicházejí o daň z nemovitosti, ale některé se kvůli tomu nemohou ani rozvíjet.

Zpustlé pozemky zatěžují například Nehvizdy ležící v okrese Praha-západ. Městys s necelými dvěma tisíci obyvateli eviduje 76 takových případů. Problémy s pozemky tu už nejednou zkomplikovaly plány radních. „Chtěli jsme kolem města vybudovat cyklostezku a narazili jsme na dva takové pozemky, které mají neznámé majitele. Musíme to pracně obcházet, ačkoliv se nám to nevyplatí," postěžoval si starosta městyse Vladimír Nekolný.

Podle něj je problém takřka neřešitelný. Už několikrát se tu snažili majitele pozemků dohledat, případně od nich jejich majetek odkoupit, ale nepovedlo se. Důvod? Nevypořádaná dědictví, která se po letech rozrostla do takových rozměrů, že dnes je lze už těžko vyřešit. „Na jeden malý pozemek náleží třeba dvacet dědiců. Řízení by bylo natolik složité a vyžadovalo by takové náklady, že by se jim to ani nevyplatilo," míní Nekolný.

Nevelikou obec Jarpice na Kladensku trápí pro změnu chátrající a neobydlené domy. „Majitel je sice známý, ale nejde ho dohledat anebo se o to vůbec nestará. Některé budovy už ohrožují bezpečí lidí, kteří kolem těchto budov prochází," zlobí se starostka Jarpic Jana Kučerová. Na obec s 250 obyvateli zde připadá podle evidence ÚZSVM 163 objektů, u nichž je vlastník neznámý či nedohledatelný.

U obou případů rozhodnutí, aby nemovitosti po deseti letech nezájmu majitelů propadly státu, starostové obcí vítají. Předpokládají, že by pro ně bylo poté snadnější pozemek či stavbu získat do svého vlastnictví. „Mohli by tam být třeba byty pro sociálně slabé," přemýšlí starostka Jarpic Jana Kučerová.

Aby památky nechátraly

Hořovice na Berounsku mají v seznamu ÚZSVM až 250 položek. Jedná se často o stavby, pozemky, ale například i historické památky, kterým se nikdo nehlásí. V takovém případě přebírá iniciativu samo město. „Je to otázka zodpovědnosti," míní starosta Hořovic Ondřej Vaculík. Konkrétně starosta jmenuje Vrbnovskou hrobku, o které se město už dlouho stará na vlastní náklady nebo vodní tok Žákův náhon. „U historického majetku se snažíme, aby nechátral," odůvodňuje zájem města Kučera.

Podle něj jde ve většinou o případy, kdy se od památky distancovali jeho majitelé už v samém začátku. Získali ho v restituci, ale fakticky ho nikdy nepřevzali. Podle Vaculíka jsou už dnes objekty v natolik zchátralém stavu, že by o ně stát za deset let zájem stejně neměl. Předpokládá tedy, že by se těchto památek po dohodě se státem oficiálně ujaly Hořovice.

Hledání neznámých vlastníků

Většina zápisů neznámého vlastníka v katastru nemovitostí má příčiny před rokem 1989, kdy vznikalo nejvíce chyb v evidenci nemovitostí. V padesátých letech povinnost evidovat vlastnictví nemovitostí ve veřejném registru určitou dobu totiž vůbec neexistovala. Po několika letech byla zavedena takzvaná zjednodušená evidence, která však pro současné potřeby nedostačuje. Častým důvodem chyb v registru jsou také nejasnosti při dědictví. Vznikaly například tehdy, kdy zemřel vlastník nemovitosti, ale ta se nestala předmětem dědictví.

Právě z těchto důvodů se ÚZSVM sám aktivně zapojil do hledání neznámých vlastníků. Pokud se podaří tuto osobu zjistit, písemně ji vyzve, aby předložila listiny dokládající její vlastnictví příslušnému katastrálnímu úřadu, nebo uplatnila svá vlastnická práva v občanskoprávním řízení. Podobný postup bude platit i v případě, že se údajný vlastník nebo jeho dědic přihlásí sám, a to na místně příslušném odloučeném nebo územním pracovišti úřadu, jehož kontaktní údaje nalezne na webu ÚZSVM.

Od roku 2006 prošetřili zaměstnanci ÚZSVM při prověřování vlastnických titulů již téměř 34 000 nemovitostí, z toho u více než 20 000 se jim podařilo majitele přesně určit. Nepodaří-li se vlastníka zjistit a uběhne-li desetiletá lhůta podle občanského zákoníku, má se za to, že nemovitost je opuštěná a stává se vlastnictvím státu.