Šest procent zaměstnanců, tedy přes čtvrt milionu Čechů, Moravanů a Slezanů, tráví každý den cestou do práce a zpět víc než dvě hodiny. Vyplývá to z průzkumu mezi více než třemi tisícovkami zaměstnanců, který uskutečnila agentura Ipsos pro společnost Sodexo Benefity, jenž má Deník exkluzivně k dispozici.

Překročení Dunaje.
Studentka z Ostravy vyrazila na pouť do Říma: Občas si připadáte jako bezdomovec

Ti, kteří prosedí kvůli cestě do kanceláře či továrny (a zpět) v autě, vlaku či MHD více než dvě hodiny, bydlí především ve Středočeském a Libereckém kraji. V obou regionech se jedná zhruba o sedminu zaměstnanců.

Pouhá noclehárna

Když se podíváme, do jakého kraje mají lidé za prací namířeno, cesta trvá dlouho především těm, kteří dělají v Praze. Ukazuje se tak, že obce ve středních Čechách často slouží jen jako „noclehárna“ pro ty, kteří přes den tráví čas v hlavním městě.

Kolik času zabere zaměstnancům cesta do práce?Zdroj: DENÍK

Ostatně výsledky průzkumu tak potvrzují starší data ze sčítání lidu, kdy se tazatelé Českého statistického úřadu ptali každého zaměstnance v zemi i na to, jak dlouho jim trvá cesta do práce.

„Logicky nejvíce zaměstnaných dojíždí do hlavního města České republiky, následují Brno, Ostrava a Plzeň,“ píší statistici ve vyhodnocení dat ze sčítání.

Dvě hodiny? Fakt moc

„Dvouhodinový dojezdový čas výrazně ovlivňuje schopnost vyvážit soukromý a pracovní život. To, že si člověk na cestě do práce a z práce odpočine, je bohužel mýtus,“ komentuje výsledky studie Zuzana Krajča, HR Partner Sodexo Benefity.

Zaměstnavatelé by to podle ní měli vynahrazovat vhodnými benefity – od příspěvků na relax přes možnost práce z domova až po zkrácený úvazek.

Dovolená u moře, ilustrační foto.
Vyprodáno rok dopředu. Češi utrácejí za letní dovolené s velkým předstihem

Delší doba strávená cestou do práce bývá obecně vykoupena vyššími platy (především pokud lidí dojíždějí do Prahy) či prací v „lákavých“ oborech. Delší dojezdy přiznávali v průzkumu Ipsos lidé z nemovitostního byznysu, právních, konzultačních či finančních služeb.

„Na přelomu tisíciletí proběhla velká redukce pobočkové sítě bank a pojišťoven. To znamená, že se za prací v tomto oboru dnes musí často jezdit dále než dřív,“ poznamenává Zuzana Krajča.