Keramické hlíny, slámy a také obyčejné zeminy tvořené z větší čísti pískovým základem. Materiály pak pracovníci muzea promísili s vodou a ze vzniklé hmoty vytvořili dostatečně silné dno pece a také jakési vepřovice, tedy ručně tvarované, proto i různě veliké cihly.

„Pec má tyto rozměry, které se někomu mohou zdát malé, kvůli tomu, že se jedná o zařízení na úpravu potravin," vysvětlovala u nedokončené stavby pravěké pece s rukama i nohama špinavýma od míchání směsi na výrobu cihel Tereza Davidová, archeoložka Muzea Podblanicka.

„Rozměr, ale také tloušťka stěny pece jsou důležité pro to, aby se využilo veškeré teplo, které uvnitř vznikne spalováním dřeva," připomněla. „Kdyby byla pec příliš vysoká, hřála by jen odspoda, ale ze shora by nepekla," řekla.

Na stavbě pece pracovali ve čtvrtek tři pracovníci muzea. Ti nejprve vytvořili z ohebných prutů javoru, vrby či lísky kostru pece a kolmo na sebe položené pruty svázali ohebnými a pevnými stonky břečťanu. Na kostru přiložili pytlovinu a pak už šikovné ruce dvou mladých žen začaly skelet obezdívat „na půlku" cihlami.

První výpal

Dostavěná pec bude teď několik dnů vysychat a teprve poté přijde na řadu první výpal. Ten sice sežehne dřevěnou kostru i pytlovinu, ale pak by vypálená pec měla držet tvar na základě stejného principu, jako to známe u kleneb. Samotná tepelná příprava potravin se už za přítomnosti žáků základní školy, uskuteční v první polovině září.

A jak to všechno bude vypadat? Nejprve se pec naloží dřevem, které se zapálí. Samozřejmě se bude muset i přikládat, aby se stěny dostatečně prohřály. Poté se část popela vymete a ještě žhavé uhlíky nahrnou ke stěnám pece. Pak už stačí vložit těsto upravené do libovolného tvaru, včas ho z pece vyjmout a ochutnat. „V pravěku lidé konzervovali v takových pecích pražením i obilí, bukvice či žaludy," připomněla Tereza Davidová další využití primitivního, ale účinného zařízení.

Replika pravěké pece v archeokoutku zahrady zámku v Růžkových Lhoticích je prvním takovým počinem na Benešovsku postaveným podle znalostí archeologů získaných při vykopávkách.

Před nepřízní počasí ji bude zakrývat stříška a společně s další, o něco větší zemní pecí na vypalování keramiky, na stejném místě zahrady, poslouží při výuce a zisku praktických zkušeností a vědomostí žáků základních a středních škol. Právě oni si sami v Růžkových Lhoticích vyzkoušejí mletí obilí kamenným mlýnkem, zadělávání těsta, jeho pečení i tvorbu jednoduchých figurek z keramické hlíny.