„Vegetační klid, ve kterém se kácení stromů povoluje, končí dle legislativy vždy 31. března. Jenže to zvířata netuší a tak mnohá zahnízdila letos dříve a doplatila na to," uvedla Zdeňka Nezmeškalová z Českého svazu ochránců přírody (ČSOP).

Kvůli tomu se například čtyři ještě neosrstěná asi desetidenní mláďata veverek dostala do péče záchranné stanice, stejně tak jako celá kolonie netopýrů rezavých, které našla náhodná chodkyně v uzavřené krabici v lese, kam je pravděpodobně někdo přivezl po skácení stromu.

Méně štěstí pak měla zhruba dvacítka netopýrů nalezených v dutině pokáceného stromu u Bernartic. Nálezce je odchytil a dal do krabice. Než jejich nález ale nahlásil záchranné stanici ČSOP Vlašim, většina netopýrů škvírou vylezla.

„Když jsem přijela, našla jsem v krabici už jen dva a část těla třetího, který byl zřejmě při kácení přeříznutý vejpůl," zkonstatovala ošetřovatelka z vlašimské záchranné stanice a dodala, že netopýři, kteří utekli, nemají šanci přežít.

Zvířata se kalendářem neřídí

Jak uvedla Zdeňka Nezmeškalová, kácení dřevin se provádí zpravidla v období jejich vegetačního klidu, a tím se rozumí období přirozeného útlumu fyziologických a ekologických funkcí dřeviny.

„Konec období vegetačního klidu je však striktně stanoven na 31. března. Bez ohledu na to, že jednou z ekologických funkcí dřevin je poskytování útočiště pro divoká zvířata. A ta se kalendářem neřídí," posteskla si pracovnice českého svazu ochránců přírody.

Řešením by podle Zdeňky Nezmeškalové bylo, kdyby úřady při povolování kácení rozhodovaly individuálně. U starých stromů s dutinami v místech, kde se netopýři běžně vyskytují, by mělo být samozřejmostí nechat předem strom prohlédnout odborníky.

Jeden termín pro celou ČR nestačí

Pokud je mírná zima a brzké jaro, mělo by se období vegetačního klidu operativně zkracovat. Jeden termín by rozhodně neměl být stejný pro celou republiku.

„A závěrem, když i přesto dojde k ohrožení živočichů, lidé by okamžitě měli volat odborníky ze záchranných stanic. Kontakty na místně příslušné stanice jsou k dispozici na webových stránkách ČSOP, případně je možné se poradit telefonicky," dodala Zdeňka Nezmeškalová s tím, že péče o mláďata je velmi nákladná.

Proto pracovníci záchranných stanic přivítají jakoukoliv pomoc. Ať už poskytnutím finančního daru na konto veřejné sbírky nebo zasláním dárcovské SMS zprávy.