„Byty se dělí mezi dva až tři lidi, protože náklady jsou opravdu drahé. Můj pokoj stál 450 euro za měsíc, a to patřil ještě k těm levným. A jelikož jsem se chtěl francouzsky naučit a doma mě už nic nedrželo, příležitosti jsem se chytil a vyrazil, protože není lepší škola francouzštiny než přímo v Paříži," vrátil se k ne zrovna jednoduchým začátkům mimo domov Robert Mrzena.

Připustil jste si už dříve, že byste se vydal vydělávat peníze zrovna do Francie?

Nikdy jsem netušil, že bych mohl žít ve francouzsky mluvící zemi, protože jsem se už od mala učil anglicky a spíš jsem se viděl ve Spojených státech nebo Kanadě. Bydlel jsem kousek od Paříže v Maisons Alfort vzdáleným asi pět minut vlakem a do práce jsem dojížděl přímo do města. Na to, že jsem si říkal, že v Paříži zůstanu jenom na 2 až 4 měsíce jsem tam nakonec zůstal tři a půl roku.

Pozoroval jste velký rozdíl mezi Čechy a Francouzy?

Nějaký extrémní rozdíl mezi rodilými Francouzi a námi Čechy jsem nepozoroval. Musím pouze podotknout, že Paříž se s celkovou francouzskou mentalitou nedá moc srovnávat. Mimopařížští Francouzi jsou vesměs přátelští a usměvaví lidé, kteří jsou nesmírně rádi a váží si, když umíte mluvit jejich jazykem anebo se alespoň snažíte. Paříž je sama o sobě jiná než jiné kouty Francie. V hlavním městě je spousta lidí, spousta rozdílných lidí, spěchá se, lidé jsou nervózní a někdy i agresivní. A najít v Paříži rodilého Francouze už taky není nic jednoduchého. Spousta mých pařížských kamarádů jsou lidé, co vás jen tak nenechají ve štychu a vždy podpoří a pomůžou. Mezi Francouzi funguje určitě více solidarity a pospolitosti než u nás v Česku. Od dob francouzské revoluce se tam podle mně pořád nese duch toho bratrství a sesterství. Francouzi si nenechají nic líbit. Vláda schválí něco, co se populaci nelíbí? Francouzi jdou do ulic a demonstrují. Zajímavé je, že mnohdy ty demonstrace jsou opravdu úspěšné a vyšší moc ustoupí. Z toho bychom si my tady mohli vzít příklad. Je ale pravda, že protestují proti všemu a stávkují neustále. Je to opravdu velkoměsto se vším všudy. Paříž je krásné město se svým specifickým kouzlem, ale taky má svoje temné stránky jako každé velké město. Nechci však, aby to vyznělo tak, že Paříž je jenom špatná. To určitě ne!

Prožil jste tam někdy nějaké obavy z kriminality nebo nějaký rasový či teroristický incident?

Upřímně řečeno ano. Někdy ty obavy byly. Moje první práce byla na Place de la Bastille, kde jsem pracoval jako číšník. Pracoval jsem tam přes rok a dělal jsem do pozdních ranních hodin. Zavírali jsme restauraci a pak šli třeba s kolegy na skleničku. Bastille zrovna není ta nejlepší část města, kde je dobré se pohybovat po 2. hodině ranní. Já musel. V okolí náměstí se pohybuje i po celý den spousta divných individuí. Feťáci, opilci, kapsáři, Romové z Rumunska bydlejí přímo na náměstí a žebrají na zahrádkách restaurací atd. Horší je, že se sem sjíždějí po večerech chudí kluci z předměstí tzv. „Racailles" převážně z přistěhovaleckých čtvrtí a ti vyloženě jedou do města ve skupinkách dělat problémy. Postávají na ulicích a čekají, až někdo o ně zavadí sebemenším pohledem, aby měli aspoň nějakou záminku. Jednou jsem takhle dostal ránu čelem od jednoho „moc přátelského" racaille, protože jsem mu odmítl dát cigaretu. Jinak se mně osobně problémy tohoto typu víceméně vyhýbaly. Ovšem byl jsem jich nesčetněkrát svědkem. Napadení jednoho mladého Francouze takovouhle skupinkou asi čtyř hrdinů, pobodání na ulici, rozbité hlavy lahvemi atd. Přibližně po roce jsem si opravdu říkal, že si seberu svých pět švestek a vracím se domů. Kvůli takovéhle Paříži jsem nepřijel a nebyl jsem na ní zvědav. Pak jsem ale vyměnil práci a čtvrť a vše se změnilo k lepšímu. Pokud se ptáte na teroristický incident, tak si vybavuji pouze rok 2013. Někdy ke konci května byl v obchodní čtvrti La Défense pobodán do krku francouzský voják nějakým radikálním muslimem těsně po útoku na vojáka v Anglii. Toho jsem ale svědkem nebyl. Jinak jsem naštěstí nic podobného nezažil a rasový incident si také nevybavuji. Abych zakončil odpověď na tuhle otázku, tak jsem se v Paříži po setmění necítil úplně bezpečně. Člověk se v tom, ale naučil chodit a vědět komu se vyhýbat a kde by mohl být potencionální problém. Když to srovnám s Prahou, kde momentálně žiji, tak Praha je proti Paříži opravdu bezpečné a bezproblémové město.

Pár měsíců po vašem návratu „domů" se odehrál útok na francouzskou redakci Charlie Hebdo, pokud se nemýlím. Teď došlo k několika dalším útokům. Říkáte si, co by, kdyby?

Ano, vracel jsem se na začátku září 2014 a útok na redakci Charlie Hebdo byl někdy v lednu. Skoro všechna ta místa, kde se něco stalo, jsou kousek od míst, kde jsem pracoval anebo kde jsem se pohyboval ve volném čase. Moji rodiče i já sám si říkáme, že je dobře, že už jsem zase zpátky v Praze. Stačí být ve špatný čas na špatném místě a mohl jsem na zahrádce nějaké kavárny sedět já…

Opakované útoky zřejmě odradí v nejbližší době spoustu mladých lidí od cesty do této země. Jsou jejich obavy z vašeho pohledu oprávněné?

Nejsem si jistý, jestli to mladé lidi úplně odradí. Obavy tu ale asi budou, protože takovéhle útoky, které se bohužel budou v Evropě čím dál tím více opakovat, se mohou stát kdekoliv a kdykoliv. Například moje kamarádka měla jet studovat do Paříže. Teď se rozmýšlí jestli si ve Francii radši nevybere jinou destinaci. Je jasné, že Paříž bude žít teď nějakou dobu v obavách z opakování útoků a atmosféra ve městě bude napjatá. Jak se to ale promítne u oblíbenosti Paříže nebo Francie jako destinace, si netroufám říct.

Vrátil byste se do Francie, kdybyste dostal příležitost?

Poslední dva nebo tři měsíce jsem koketoval s myšlenkou, že bych jel opět do Paříže na cca dva měsíce vypomáhat mému známému v bistru, kde jsem pracoval. Po páteční noci mně tahle myšlenka docela opouští…

Když jste se dověděl o pátečních událostech v Paříži, jistě vás to hodně zasáhlo, jistě tam máte přátele mezi mladými lidmi. Snažil jste se zjistit, zda jsou všichni v pořádku? Popsal byste reakce lidí, s nimiž jste komunikoval?

V pátek večer jsem byl s kamarády na drinku. Kolem půlnoci jsem se dozvěděl, co se stalo. Od té chvíle jsem nemyslel na nic jiného a jel zanedlouho domů, protože jsem se nemohl bavit jako by se nic nestalo. Začal jsem kontaktovat známé, jestli jsou v pořádku a četl si každou novinku o situaci v Paříži. Naštěstí Facebook zprovoznil automaticky aplikaci, která mi vyhledala všechny známé z postižené oblasti Paříže a Île-de-France a ti na Facebooku potvrzovali, že jsou v pořádku. Člověka to zasáhne opravdu jinak, když místa útoků zná, má tam spoustu známých a kamarádů a strávil v Paříži část života. Když jsem se to dozvěděl nevěděl jsem, jestli mi má být smutno, špatně anebo být naštvaný. Pokud vím, tak všichni lidé co z Paříže znám by měli být naštěstí v pořádku. Většina reakcí od lidí byly spíše rychlé, typu: Jsem v pořádku a jsem doma atd. Podle reakcí z některých jejich příspěvků jsou ale v šoku a napjatí. Známý například v sobotu napsal, že v Paříži se opět střílí asi na třech místech. Nakonec se zjistilo, že nejedná o střelbu, ale že nějaký blbeček jenom házel petardy. Četl jsem asi už tři příspěvky, kde byla stejná věta „Ici c'est la guerre" – ,,Je tady válka". Lidé tam vůbec nechápou, že se něco takového opravdu děje. Další kamarádka mi odepisovala, že je v pořádku, ale zároveň zmiňovala, že naproti přes ulici, kde bydlí, vybouchla nálož v kavárně Café Bonal a že zde měl taky někdo údajně umřít. O tom jsem ale v médiích neviděl ani zmínku.

Proč se podle vašeho názoru v Paříži teroristé opakovaně mstí?

Francie se poslední roky snaží být velice aktivní v potírání terorismu ve světě. Například: Mali, Sýrie, Severní Afrika atd. Proto asi leží teroristům v žaludku. Spousta bojovníků tzv. Islámského státu jsou narozeni ve Francii a Belgii nebo mají pasy těchto zemí. U spousty z nich mi to přijde jako vyložená msta společnosti za něco z dřívějška, komplex méněcennosti nebo absolutní vykořenění. Ale to je můj názor.

Zajímalo by mne, jak současnou situaci ohledně terorismu a uprchlické migrace vnímá mladý člověk, vychovaný ve větší toleranci, než byla vychovaná generace starší… Myslíte, že jsou důvody k obavám ze šíření zla nebo je běžný spotřebitel zpráv z médií zmanipulovaný?

Každý mladý člověk má na toto téma docela odlišné názory. Můj názor je takový, že situace v Evropě se bude už jen zhoršovat. Útoky podobné těmto v Paříži anebo v Madridu a Londýně budou v Evropě přibývat. Nic se za poslední léta neděje, aby tomu tak nebylo. Spíše naopak. Také podle mě není možné, aby se do Evropy nekontrolovatelně hrnuly milióny lidí s naprosto odlišnou, netolerantní a do Evropy naprosto neladící kulturou a vírou, takhle to prostě nefunguje. Ano, Islám je pro mně hrozba pro Evropu. Doufám, že se jako Česká republika od západních sousedů dostatečně poučíme a uvědomíme si, že takhle to nejde. Člověk je velice lehce zmanipulovatelná osobnost a v západní civilizaci mediální masáž funguje opravdu vydatně a naplno. Člověk by měl cestovat, vidět kus světa a podle toho si dělat obrázek na to, co se venku děje a ne podle toho, co mu někdo řekne: ,,Tohle je podle nás pravda a to si teď taky budeš myslet, jasný?". Rozhodně se nepovažuji za rasistu nebo xenofoba, protože kamarádů z jiných zemí, jiné víry anebo barvy pleti mám spoustu. I muslimy! Zároveň si myslím, že není špatné odmítat něco, co se už evidentně prokázalo v jiných zemích jako nefungující a dobré nepřinášející. Žil jsem tři a půl roku v Paříži a poznal jsem evropský Islám. Na rozdíl od lidí, co viděli muslimy pouze v televizi nebo na internetu, já se s nimi musel konfrontovat.

Čtěte také: Cítovští chovatelé naštěstí výlet do Paříže vzdali