Připomněl, že pokud zde někoho zradí zdraví, neznamená to, že pacient automaticky zamíří do nemocnice. „Pokud to je jen trochu možné, snažíme se lidi vyléčit, aby mohli pokračovat v cestě do zahraničí, jak měli v plánu,“ konstatoval. Zdejší tým tak vlastně funguje – laicky řečeno – na pomezí mezi klasickou záchranařinou a lékařskou pohotovostí. Do nemocnic pacienty samozřejmě vozí také, pokud je to třeba.
Běžně šest zásahů za den
Nepřetržitou odbornou zdravotnickou péči na letišti zajišťuje tříčlenný tým zběhlý v angličtině (lékař, zdravotnický záchranář a řidič zdravotnické záchranné služby). Působí v ambulanci ve spojovacím objetu mezi terminály 1 a 2, kde se lze starat současně až o dva pacienty, pro něž jsou připravena monitorovaná lůžka – a v případě potřeby by zde zvládli pomoci i třem lidem naráz. K lidem, kteří potřebují pomoc, však tým vybíhá nebo vyjíždí i mimo tuto ordinaci: jak do terminálů, tak na letištní plochu. Pomáhá i přímo v letadlech na příletu i odletu. Včetně takzvaných divertů: případů, kdy kvůli zdravotním potížím člověka na palubě musel neplánovaně přistát stroj, který původně měl nad Českou republikou jen přeletět.

V prostorách letiště je také rozmístěno deset automatizovaných externích defibrilátorů určených pro laickou pomoc v případě zástavy oběhu. I vyjmutí kteréhokoli z nich se schránky znamená signál k akci zdravotníků; s jejich přesným nasměrováním do konkrétní části letiště.
Zdejší tým má nyní kolem šesti zásahů denně, plyne ze slov mluvčí samaritánů Petry Homolové. „V sezoně záchranáři absolvují kolem 180 zásahů měsíčně; k cestujícím, ale i k zaměstnancům letiště,“ konstatovala. „Povinná doba, za kterou se dostanou k potřebné osobě, je do osmi minut v terminálech a do deseti minut mimo ně. V případě vyhlášení nouzového signálu kvůli pacientovi v letadle má posádka pět minut, aby se dostala na místo určení,“ připomněla Homolová.
Co u vás rozhodne komunální volby? Zapojte se do velké ankety Deníku ZDE.
Zásahy jsou velmi rozmanité: vedle kolapsů jsou časté nevolnosti, změny tlaku (ať už hypertenze, nebo hypotenze), alergické reakce, drobná zranění, avšak objevují se i závažné stavy jako infarkty, cévní mozkové příhody, náhlé příhody břišní – a může dojít třeba i na pomoc v případě pracovního úrazu, připomněl manažer Klouček. Nechybí ani pravidelná cvičení společně s letištními hasiči a bezpečnostními složkami letiště. Součástí práce jsou i školení zaměstnanců letiště nebo palubního personálu leteckých společností v poskytování první pomoci.
Odpovídač jako v letadle
K dispozici mají záchranáři na letišti i dvě sanitky. Ve čtvrtek vpodvečer nastoupilo do služby nově pořízené vozidlo Mercedes-Benz Sprinter 519 CDI 4x4 se záchranářskou zástavbou od renomované německé firmy z Bonnu. Byla to velká sláva: hasiči dokonce pro příjezd nachystali slavobránu z vodních paprsků. „Nahradí dosud používaný žlutý transit,“ řekl Deníku ředitel organizace Milan Majer. Vybavení je stejné jako v běžných záchranářských sanitkách – navíc má ale odpovídač: letoví dispečeři tedy mají přesný přehled o pohybu sanitky po pojezdovém systému letiště. Stejně jako u dalších letištních vozidel i samotných letadel. Klouček plánuje, že by tento automobil mohl dostat i dvojče. „Vzhledem ke zvýšenému provozu letiště je možné v příštím roce očekávat požadavek na zvýšení kapacity stálé lékařské služby – což by zahrnovalo nákup dalšího identického sanitního vozu. Vše ale záleží na objednávce ze strany Letiště Praha,“ konstatoval.

Druhou sanitkou, jež na letišti nyní slouží, je menší mercedes s podtlakovou nástavbou a filtry – vozidlo uzpůsobené k přepravě pacientů s infekčním onemocněním. Posloužilo třeba při převozu lidí s podezřením na covid-19. K dispozici je však i vybavení pro závažnější případy. Třeba u eboly či jiné vysoce nakažlivé nemoci by se ještě uplatnil biovak pro uložení pacienta, zcela izolovaného od okolního prostředí. Infekční sanitka by sice k převozu stačila i v tomto případě – zkomplikovalo by se však předání pacienta do zdravotnického zařízení. Ostatně – i v ambulanci je k dispozici izolační místnost.