Praha se sice nachází v jiném klimatickém pásu a na opačné polokouli, podle expertů však ani zde nelze vyloučit podobný scénář.

„Stejně jako neumíme docenit a odhadnout všechny dopady blackoutu (rozsáhlého výpadku elektřiny), nedokážeme to ani s akutním nedostatkem vody, protože jsme to ještě nikdy nezažili. Obávám se ale, že s vodou by to bylo fatálnější než v případě blackoutu,“ řekl Pražskému deníku rektor České zemědělské univerzity a odborník na ochranu půdy a krajiny Petr Sklenička.

close Pražané vodou nešetří. info Zdroj: Deník zoom_in

Právě sucho označil za největší výzvu pro životní prostředí v Praze. „Zatím si to veřejnost úplně neuvědomuje, to se ale za několik let změní. V roce 2015 vyschly studny, které nikdy předtím nevyschly, a do některých se voda dosud nevrátila. Ještě dvě tři takové ukázky toho, co nás může čekat, a způsobí to nutný tlak na politiky, aby se s tím něco zásadního dělalo,“ uvedl. Už teď jsou před námi podle něj katastrofické scénáře usychajících českých a moravských lesů, které napadá kůrovec.

„S vodou mají problémy zemědělci i průmyslové podniky. A ve městech, především v Praze, to bude do budoucna ještě horší,“ varuje Sklenička.

Nenechat vodu protékat

V pražském „tepelném ostrově“ bude podle rektora ČZU a experta na ochranu půdy a krajiny už poměrně brzy těžké zajistit dostatek vody. Výraznější problémy pak hrozí s nedostatkem užitkové vody. „Bude čím dál obtížnější udržet snesitelné mikroklima i mezoklima. Jinými slovy podmínky, kdy by nebyly teploty příliš vysoké. Bude nutné naučit se mnohem lépe pracovat s architekturou i vodou. S tou zatím moc nepracujeme ani ve volné krajině. Ve městě to bude představovat skutečný oříšek,“ upozornil Sklenička.

Pražští politici s odborníky v zádech podle něj mají v souvislosti s naznačenými problémy jasné úkoly cíleně zavodňovat město na povrchu i pod ním, vodu nejen krátkodobě jímat a zadržovat, nenechat ji jen protékat, ale využívat pro závlahy, brát na vodu ohled při zahušťování zástavby se kterým počítá i nový metropolitní plán. Vše je prý proveditelné ale nikoliv levné. Největší problém ale může představovat nedostatek kvalifikovaných lidí.

„Pro obor závlah, který v podstatě zanikl a dnes ho nemá téměř kdo učit, budeme potřebovat desítky, ale spíše stovky lidí. Jedině ti budou schopni projektovat nezbytné závlahové systémy,“ upozornil Sklenička. Praha má s ohledem na vodní zdroje a hrozbu sucha výhody i nevýhody. Jako velká aglomerace sama o sobě například narušuje kvůli husté zástavbě doplňování zásob podzemní vody.

Praha je zelená

„Praha je srážkově podprůměrná a teplotně nadprůměrná, proto je i k suchu náchylnější než většina oblastí České republiky. Bilance srážky versus vypařování je zde negativní. Výhodou Prahy je na druhou stranu Vltava jako bohatý zdroj vody pro jiné účely než zemědělství. Brno takovou výhodu nemá,“ říká k situaci hlavního města Jan Daňhelka z Českého hydrometeorologického ústavu.

I podle něj musí metropole v opatřeních proti suchu co nejdřív přidat. „Víc zeleně a vodních prvků, ale i voda ve formě vegetace a funkční půdní vody pomáhá chladit. To prospívá mikroklimatu a pomůže to snesitelnějšímu životu ve městě během letních horkých vln. Neřeší to ale problém s ubýváním srážek, kterému se musí čelit celostátně primárně lepší péčí o zemědělskou půdu, aby dokázala zadržet víc vody,“ uzavírá hydrolog Jan Daňhelka.

V tomto ohledu má Praha další výhodu. Podle mezinárodního žebříčku Green Cities Index pro letošní rok totiž patří mezi nejvíce zelená města světa. Poměr zelené plochy tvoří téměř 57 procent. Předstihla tak Madrid, Vídeň či Nikósii.