Podle dotazníkového šetření pražského Institutu plánování a rozvoje (IPR) spadá 71 procent obyvatel z celkem bezmála 24 tisíc obecních bytů do kategorie „ostatní“.

„Nelze rozpoznat, z jakého důvodu nájemník obecní byt užívá. Z převážné části jde o nájemní vztahy uzavřené na základě historických smluv na dobu neurčitou, které už nereflektují aktuální potřeby a životní situaci stávajících nájemníků,“ uvádí autor analýzy Michal Němec. Mezi celkem 57 městskými částmi Prahy ale panují obrovské rozdíly.

Jedním z hlavních účelů obecního bytového fondu má být poskytování finančně dostupného bydlení skupinám, které mají vzhledem k příjmům a znevýhodněním, jako je zdravotní postižení nebo vysoký věk, ztížený či znemožněný přístup na komerční trh.Infografika

„Využívání zranitelnými skupinami je poměrně nízké: 6,7 procenta bytů bylo pronajato ze sociálních důvodů, 6,9 procenta seniorům, 3,9 zdravotně postiženým a zbývající kategorie dostupného a sociálního bydlení (startovací byty pro mladé rodiny, azylové byty pro lidi v akutní sociální nouzi, chráněné bydlení) jsou naprosto marginální,“ vypočítává analýza Stav a vývoj obecního bytového fondu v městských částech Prahy.

Necelá čtyři procenta bytů

Oproti očekáváním přidělovaly městské části jen necelá čtyři procenta bytů zaměstnancům z preferovaných a pro chod města důležitých profesí. Zhruba v sedmi procentech se pak lidé dostali k obecnímu bytu v rámci veřejné soutěže o nabídnuté nájemné, uspořádané městskou částí.

Vůbec nejvyšším počtem bytů disponuje Praha 10, potřebným je však téměř neposkytuje. Z více než tří tisíc jednotek pronajímá pouze sedm takzvaných bytů zvláštního určení a 140 bytů pro seniory. Ještě horší je situace na Praze 3, kde všech 2230 obecních bytů obývají lidé z blíže neurčené skupiny „ostatní“.

Naopak Praha 4 má velmi výrazný podíl bytů určených seniorům a vybraným profesím. Oproti jiným však disponuje relativně nízkým fondem.

„Na jeden byt spravovaný městskou částí připadá 208 obyvatel. Vzhledem k tomu je účinnost bytové politiky této městské části víceméně marginální. Situace je ještě nepříznivější v další populačně významné části Praha 13, kde připadá dokonce 516 obyvatel na jeden obecní byt,“ vypočítává IPR.

Dobře si v tomto směru stojí centrum, když v Praze 2 vychází na jeden byt pouze 15 obyvatel. V případě Prahy 1 je to 25 lidí, avšak více než pětina obecních bytů je tady neobsazených. Celopražský průměr přitom činí sedm procent.

V dotazníku městské části odpovídaly také na otázku, kolik jimi spravovaných bytů bylo v rámci privatizace v období 2015 až 2018 prodáno a kolik nově postaveno. Z této bilance vyplynul úbytek více než pěti tisíc jednotek. Dokončeno bylo totiž jen 217 bytů, a to sem ještě analýza zahrnula 194 bytů z projektu Zahrady Opatov, které postavil developer Sekyra Group, a tehdejší radnice Prahy 11 se s ním v době nízké poptávky za minulé finanční krize dohodla na odkoupení celého komplexu.