Podle dotazníkového šetření pražského Institutu plánování a rozvoje (IPR) spadá 71 procent obyvatel z celkem bezmála 24 tisíc obecních bytů do kategorie „ostatní“.

„Nelze rozpoznat, z jakého důvodu nájemník obecní byt užívá. Z převážné části jde o nájemní vztahy uzavřené na základě historických smluv na dobu neurčitou, které už nereflektují aktuální potřeby a životní situaci stávajících nájemníků,“ uvádí autor analýzy Michal Němec. Mezi celkem 57 městskými částmi Prahy ale panují obrovské rozdíly.

Bytový komplex. Ilustrační foto.
Zhruba pětinu nových bytů v metropoli kupují cizinci. Nejvíce Slováci

Jedním z hlavních účelů obecního bytového fondu má být poskytování finančně dostupného bydlení skupinám, které mají vzhledem k příjmům a znevýhodněním, jako je zdravotní postižení nebo vysoký věk, ztížený či znemožněný přístup na komerční trh.InfografikaZdroj: Deník

„Využívání zranitelnými skupinami je poměrně nízké: 6,7 procenta bytů bylo pronajato ze sociálních důvodů, 6,9 procenta seniorům, 3,9 zdravotně postiženým a zbývající kategorie dostupného a sociálního bydlení (startovací byty pro mladé rodiny, azylové byty pro lidi v akutní sociální nouzi, chráněné bydlení) jsou naprosto marginální,“ vypočítává analýza Stav a vývoj obecního bytového fondu v městských částech Prahy.

Necelá čtyři procenta bytů

Oproti očekáváním přidělovaly městské části jen necelá čtyři procenta bytů zaměstnancům z preferovaných a pro chod města důležitých profesí. Zhruba v sedmi procentech se pak lidé dostali k obecnímu bytu v rámci veřejné soutěže o nabídnuté nájemné, uspořádané městskou částí.

Vizualizace projektu „Byty na Vackově".
Ceny bytů v Praze po čtyřech letech klesly. Ale je to jen výkyv

Vůbec nejvyšším počtem bytů disponuje Praha 10, potřebným je však téměř neposkytuje. Z více než tří tisíc jednotek pronajímá pouze sedm takzvaných bytů zvláštního určení a 140 bytů pro seniory. Ještě horší je situace na Praze 3, kde všech 2230 obecních bytů obývají lidé z blíže neurčené skupiny „ostatní“.

Naopak Praha 4 má velmi výrazný podíl bytů určených seniorům a vybraným profesím. Oproti jiným však disponuje relativně nízkým fondem.

„Na jeden byt spravovaný městskou částí připadá 208 obyvatel. Vzhledem k tomu je účinnost bytové politiky této městské části víceméně marginální. Situace je ještě nepříznivější v další populačně významné části Praha 13, kde připadá dokonce 516 obyvatel na jeden obecní byt,“ vypočítává IPR.

David Musil, ředitel rezidenční výstavby Penta Real Estate.
Chceme patřit mezi největší bytové developery, zní z Penty

Dobře si v tomto směru stojí centrum, když v Praze 2 vychází na jeden byt pouze 15 obyvatel. V případě Prahy 1 je to 25 lidí, avšak více než pětina obecních bytů je tady neobsazených. Celopražský průměr přitom činí sedm procent.

V dotazníku městské části odpovídaly také na otázku, kolik jimi spravovaných bytů bylo v rámci privatizace v období 2015 až 2018 prodáno a kolik nově postaveno. Z této bilance vyplynul úbytek více než pěti tisíc jednotek. Dokončeno bylo totiž jen 217 bytů, a to sem ještě analýza zahrnula 194 bytů z projektu Zahrady Opatov, které postavil developer Sekyra Group, a tehdejší radnice Prahy 11 se s ním v době nízké poptávky za minulé finanční krize dohodla na odkoupení celého komplexu.