„Vstup ČR do EU byl nutným, nevyhnutelným a dobrým krokem pro ČR. Finanční prostředky, které je možno využívat, v mnoha městech zvedly životní úroveň obyvatel," míní Luděk Jeništa, starosta Vlašimi, která byla v minulosti dávána za příklad toho, jak lze efektivně čerpat z eurofondů.

Vlašim od vstupu do EU získala kolem 600 milionů korun z různých dotačních titulů, což podle Jeništy při ročních investicích kolem 50 milionů musí být vidět. Opravil se díky tomu spolkový dům, nádraží, zámek i zámecký park a historické centrum. V přidružených obcích vznikla nová kanalizace a vodovod, rybníky i městská zeleň se dočkaly revitalizace.

Peníze z EU pomohly i dalším městům

V Kladně zatím největší dotace 296 milionů podpořila více než půlmiliardovou investici do kanalizace ve Švermově, na spoluúčast si ale radnice musela vzít úvěr.  Na veškeré ukončené projekty Kladno vyčerpalo dohromady 718 milionů korun. „Dalších zhruba šest milionů jsme získali na měkké projekty, tedy vzdělávání," uvedl mluvčí magistrátu Vilém Frček.

Mladá Boleslav dostala na městské projekty asi 750 milionů korun. Další finance putovaly do města prostřednictvím společností, jako jsou třeba Vodovody a kanalizace. „Díky EU se také podařil nákup nových autobusů pro MHD," dodala mluvčí radnice Hana Koišová. 

Stovky milionů plynuly i do Příbrami, kde opravili dvě náměstí i autobusové nádraží. „Významný objem financí byl a dosud průběžně je investován do projektů na revitalizaci Březohorského sídliště," připomněl mluvčí radnice Ondřej Šlechtický.

V Rakovníku od vstupu do EU vyčerpali téměř 120 milionů, na dalších projekty za 10,5 milionu jsou uzavřené smlouvy a 26 milionů má město přislíbeno.

Evropské peníze pomohly i Nymburku, který opravil ulice, revitalizoval parky, modernizoval nemocnici a vybudoval cyklostezku. 

V Mělníku patřila mezi největší projekty revitalizace historického centra, oživení náměstí Míru i modernizace autobusového terminálu.

Starostové odhalili také některé zápory 

Získávaní peněz z EU a evropských fondů má podle starostů i své zápory. „Negativem je šílená administrativa, nesystémovost následných kontrol a absence jakékoli odpovědnosti orgánů řídících projekty," míní starosta Vlašimi Jeništa. 

Podle starosty Dolních Břežan u Prahy Věslava Michalika vyžaduje proces čerpání značné personální kapacity na straně žadatele. „U některých programů, zejména u operačního programu Životní prostředí, je proces administrace projektů velmi dlouhý. Přístup k jakýmkoli změnám v průběhu realizace projektu je ztuhlý," dodal Michalik.