Po nejběžnější češtině nepřekvapivě následovala slovenština; alespoň mimo Prahu. Mimochodem – hlavní město v celorepublikovém srovnání vyčnívá tím, že češtinu (či případně jazyk moravský nebo slezský) jako svou mateřštinu uvedl nejnižší podíl obyvatel: 82,6 procenta. Ve středních Čechách to bylo o deset procentních bodů více: 92,8 procenta.

Převažuje východní orientace

Z 1,4 milionu lidí s obvyklým pobytem ve středních Čechách se k tomu, že se první slůvka učili doma v češtině, přihlásilo přes 1,2 milionu lidí; skoro milion a čtvrt. V Praze jich z 1,3 milionu bylo 991 tisíc. Moravské dialekty zmínily jen zlomky obyvatel: ve středních Čechách 94 a v hlavním městě 139.

Ve středních Čechách jsou další nejpočetnější skupinou obyvatelé, k jejichž prvním vyřčeným slovům nepatřilo „máma“, ale „mama“: k mateřské řeči slovenské se přihlásilo 21 599 obyvatel. Ukrajinštinu jako mateřskou řeč zaznamenalo do dotazníku 15 869 lidí, kteří ve středních Čechách pobývali v době sčítání lidu (jež končilo přesně před rokem). Dalšími početnějšími skupinami byli Středočeši s mateřskou řečí ruskou (7870), vietnamskou (4575), polskou (2210), dále s angličtinou (1587) a maďarštinou (1299). K němčině se v rámci kraje přihlásilo 716 lidí a k romštině 445.

Převaha češtiny následovaná slovenštinou a ukrajinštinou je příznačná i pro celou Českou republiku. V hlavním městě je však situace jiná. Velmi významnou skupinu, čítající 33 546 hlav, představovali občané uvádějící jako mateřský jazyk ruštinu; byla jich více než polovina těchto lidí z celé republiky. Následovali Pražané s ukrajinskou mateřštinou (30 988) – a teprve pak, byť s nevelkým odstupem, došlo na slovenštinu: k ní se přihlásilo 30 224 obyvatel metropole.

Jedenáct tisíc lidí, 10 997, uvedlo jako mateřský jazyk vietnamštinu; čtvrtina celorepublikové komunity. Anglicky doma hovořilo 7529 Pražanů, což v rámci celorepublikových součtů představuje více než polovinu. Již menší zastoupení měly v Praze mateřské jazyky polský (2607), maďarský (1841) a německý (1754). K romštině se v hlavním městě přihlásilo 356 lidí.

Hodně lidi se formuláři nesvěřilo

Ne všichni dotázaní se v rámci sčítání statistikům svěřili. Celorepublikově nebyl údaj o mateřském jazyce zjištěn u bezmála 760 tisíc lidí – z toho ve středních Čechách u 98 617 a v Praze u počtu ještě vyššího: 100 661. Naopak téměř 260 tisíc osob zapsalo do sčítacího formuláře dva mateřské jazyky. Jasnou převahu měla čeština v kombinaci s další řečí – tak se vyjádřilo téměř 218 tisíc lidí.