Zapojí se lidé ve velkém i letos, nebo to v obavě z ptačí chřipky tentokrát omezí? Jana z Prahy, která tradičně přikrmuje na chalupě na Benešovsku, ještě s krmením nezačala. Když byla v prosinci sněhová kalamita, na chalupu nejeli – a pak přišlo oteplení. „Myslím, že za současného počasí by pro zdravé ptáky neměl být problém, aby si obstarali potravu sami,“ míní. Směs zrnek pro ptactvo ostatně ještě ani nekoupila – a vlastně neví, zda to vůbec udělá. Krmit během nynější zimy prý možná nezačne vůbec, jestliže v okolí lidé chovají slepice – a kdyby snad došlo k maléru a objevila se nyní obávaně aktuální ptačí chřipka, chce předejít případným výčitkám, kdo přilákal možné přenašeče…

Rodina Petra z Kolína se už rozhodla: tentokrát raději ne. Protože mají děti a doma andulku, chtějí se právě kvůli ptačí chřipce držet od volně žijících ptáků co nejdál, když v televizi říkali, že ve variantě H5N1 je virus přenosný i na člověka. Ostatně je prý na internetu i varování odborníků, kteří nekrmit přímo doporučují. Takové varování skutečně existuje – a i když říká něco trochu jiného, je zrovna v Kolíně navýsost aktuální. Radí totiž nekrmit volně žijící vodní ptáky. Kachny a labutě se tak totiž shlukují, což pro šíření ptačí chřipky vytváří příhodné podmínky. Naopak z krmítek obavy podle slov předsedy ČSO Zdeňka Vermouzka není třeba mít obavy; stejně jako z přenosu ptačí chřipky na člověka, jestliže lidé dodržují základní hygienické návyky (a pokud najdou uhynulé vodní ptáky, nebudou se jich dotýkat).

I nula je pro vědce cenný poznatek

Právě krmítka jsou při sčítání opeřenců v rámci Ptačí hodiny klíčová. Do 8. ledna je dobrovolníci po celé republice sledují a zapisují jejich návštěvníky, připomněla Dita Hořáková, jež se v rámci ČSO stará o propagaci Ptačí hodinky. A její koordinátor Ondřej Belfín připomíná: „Pomocí dlouhodobého projektu ornitologové ve spolupráci s veřejností zjistí více o chování a populacích zimujících ptáků, významu přikrmování a odhalí další zajímavé výsledky.“

Strakapoud velký. | Video: Česká společnost ornitologická

Sčítání se může zúčastnit kdokoli, a to i bez předchozích zkušeností (rady, jak rozlišit nejběžnější ptáky, lze najít na adrese ptacihodinka.birdlife.cz/urcovani-ptaku). Stačí si do neděle vyhradit hodinu času, během které budou lidé sledovat své krmítko a výsledky vloží do formuláře na webu ptacihodinka.cz. Pokud si těch hodin vyhradí několik, může každý pozorovatel vkládat své výsledky i opakovaně – vždy ale za jednu konkrétní hodinu. Přičemž cenné jsou nejen přehledy pozorovaných druhů s počten jedinců, ale třeba i hlášení, že během celé hodiny se na krmítku neobjevilo ani pírko: pomůže to odhalit, kde ptáci chybí. „Pokud se stane, že druh neurčíme, také to nevadí – a toto pozorování vložíme jako ‚neznámý druh‘. Je zcela v pořádku přiznat, že nějaký druh nepoznám, než riskovat, že jej určím špatně,“ poznamenal Belfín z ČSO.

Připomíná, že postup při sčítání je stejný jako v předchozích letech: pro každý druh se během dané hodiny zapisuje vždy největší počet jedinců spatřených najednou, aby jeden pták nebyl postupně započítáván opakovaně. „Vidíme například tři sýkory modřinky, za chvíli je jich tam šest a po chvíli už jen jedna? Zapišme si u modřinky šestku jako nejvyšší počet pozorovaný v jeden okamžik,“ uvedl Belfín. S upozorněním, že v potaz je třeba brát všechny ptáky, které během své hodinky na daném místě spatříme; nikoli jen ty, kteří přistanou přímo na krmítku.

Zapsat výsledky během týdne

K vložení výsledků na web ptacihodinka.cz je čas do 15. ledna. Prozatímní průběžné výsledky sčítání, které jsou k dispozici tamtéž, ukazují, že opět „vede“ sýkora koňadra před vrabci polním a domácím. Nalézt tam lze i výsledky minulých ročníků.