Jejich zkoumáním se zabývá mezinárodní tým expertů, v němž díky financím od Grantové agentury ČR mají zastoupení také Botanický ústav Akademie věd ČR, Česká zemědělská univerzita a Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy. Studie, na jejímž vzniku se jejich odborníci podíleli a jež byla nedávno zveřejněna v časopisu Nature, upozorňuje, že množství uhlíku, které tyto lesy vážou ve své biomase, je podstatně vyšší, než se předpokládalo, shrnula základní zjištění Mirka Dvořáková z průhonického botanického ústavu. S upřesněním, že hektar nedotčených tropických lesů v afrických horách uloží přibližně 150 tun uhlíku – což odpovídá množství emisí oxidu uhličitého vyprodukovaného při zajišťování elektřiny pro stovku domácností na rok. Je to více, než na stejné ploše zachytí amazonský deštný prales. „Zároveň překvapila rychlost, jakou lesy mizejí,“ připomněla Dvořáková varující poznatky.

Větší význam horských lesů, než se soudilo

Dosavadní předpoklady význam horských lesů pro globální regulaci klimatu podhodnocovaly: počítaly s uložením 89 tun uhlíku na hektar. Vědci vycházeli z předpokladu, že nižší teploty i dlouhá období, kdy jsou hory zahaleny mraky, by tam měly zpomalit růst stromů – a silné větry společně s příkrými nestabilními svahy omezují velikost, které mohou dosáhnout, než se vyvrátí a odumřou. To se ale ukázalo jako omyl: na rozdíl od jiných kontinentů v Africe horské lesy pohlcují stejné množství uhlíku na jednotku plochy jako lesy nížinné – a velmi často tam lze najít i stromy s kmenem o průměru přes 70 centimetrů.

Očkování proti covidu.
Očkujte se rychle, radí pacientům kardiologové. Záněty jsou mýtus

Jiří Doležal z botanického ústavu přitom upřesňuje, že nové poznatky vycházejí z výzkumů značného rozsahu: změřeno bylo 72 tisíc stromů na 44 horských lokalitách ve 12 státech: od Guineje po Etiopii; na jihu pak až po Mosambik. „Samotné měření probíhá tak, že se vytyčí oblast, ve které se zaznamenává průměr kmene, výška a druh každého stromu. Z těchto údajů lze pak spočítat množství uhlíku, které stromy pohlcují,“ přiblížil Doležal práci v terénu. David Hořák Univerzity Karlovy doplnil, že český tým ke globální studii přispěl zejména výsledky dlouhodobého ekologického výzkumu v horských oblastech Kamerunu, kde čeští vědci působí už přes 15 let. „Podařilo se nám významně přispět k poznání biodiverzity jedné z nejméně probádaných části světa a shromáždit unikátní data o rostlinách, hmyzu a ptácích západní Afriky,“ vyzdvihl.

Plíce planety mizí hrozivým tempem

Nová studie nejenom poukazuje na význam původních lesů při řešení klimatické změny díky jejich schopnosti poutat uhlík, podotkl Miroslav Svoboda z České zemědělské univerzity. „Zároveň také upozorňuje na zásadní pokles rozlohy těchto lesů,“ uvedl. Tempo odlesňování lze označit za hrozivé, jestliže od roku 2000 bylo v Africe vykáceno asi pět procent tropických horských lesů; v některých zemích však i přes dvacet procent. Konkrétně ubylo 0,8 milionu hektarů lesa – což představuje uvolnění více než 450 oxidu uhličitého zpět do atmosféry. A pokud současné tempo odlesňování bude pokračovat, zmizí prý do roku 2030 dalšího půl milionu hektarů; navzdory tomu, že řada afrických států vyčlenila velké plochy na obnovu lesů.

Závěrečný večer na hlavním festivalovém pódiu představil průřez toho nejlepšího ze všech předchozích ročníků.
PODÍVEJTE SE: Martin Dejdar a Čechomor dostali poděbradskou kolonádu do varu

Jen zdánlivě přitom jsou třeba Demokratická republika Kongo, Etiopie či Uganda od nás „hodně daleko“. „Vědci doufají, že nová zjištění pomohou k efektivnímu využití finančních mechanismů k zastavení odlesňování v tropických pohořích a pro zlepšení ochranářských zásahů,“ tlumočila Dvořáková očekávaný dopad poznatků z nové studie.