„Náš nebeský otče, stojíme před tvou tváří a tváří svaté Ludmily. Patří se, abychom se před tebou sklonili a jí vzdali čest. Právem zde stojí její ctihodná hlava, obklopená hradní stráží, neboť je naším prvním státníkem a zástupcem v božím království.“

V modlitbě poděkoval za Konstantina a Metoděje, kteří přinesli slovanský jazyk na Velkou Moravu. „Učence, kteří nám hlásali evangelium srozumitelnou řečí. Založili naší písemnou kulturu, vytvořili první psaný zákon a s pomocí knížete Rastislava docílili k uznání našeho prvního státu.“ Kardinál nato poprosil o odpuštění za to, že v národní historii došlo k moha ztrátám naší státnosti.

Z digitální projekce pravděpodobného portrétu sv. Ludmily v Arcibiskupském paláci v Praze.
OBRAZEM: Tak takhle mohla vypadat. Tým odhalil podobu svaté Ludmily

Svatou kněžnu Ludmilu uvedl jako důležitý symbol křesťanské víry, byť s žalostným osudem. „Je pro nás bránou ke křesťanství, žel tragicky sevřenou. Ona stála v rozednění, v němž nám pomohla překročit hranici dvou kultur. Byla nenahraditelnou učitelkou vztahu člověka k bohu, bližnímu a k přírodě,“ pokračoval Duka.

Kardinál poděkoval za vnuka slavné kněžny svatého Václava, dědice české země. „Na jeho přímluvu nám odpusť všechna bratrovražedná rozdělení; od rozvodů v rodinách až po občanské války a ochraň nás od zlých vladařů.“

Dominik Duka připomenul i temné normalizační časy padesátých let a poprosil boha za prominutí za nespravedlivě vykonané soudy na českých občanech. „Odpusť nám naše podvody a krádeže, naše křivé a úplatné soudy. Odpusť nám popravu doktorky Horákove, smrt faráře Josefa Toufara a bezpočtu dalších. Na přímluvu svatého Jana nám dopřej, abychom vždy spravedlivě jednali.“

Motorový vlak. Ilustrační foto.
Na pouť do Tetína se poutníci mohou svézt vlakem, třeba až z Uherského Hradiště

Na závěr vyzval k vnímavosti, že i v současnosti ve společnosti žijí svatí lidé. „Prosíme, abychom všichni usilovali k takovýmto lidem patřit,“ končil Dominik Duka svá slova a dodal, že pravé bohatství národa i vlasti je především v ctihodných občanech.

Poté byla lebka svaté Ludmily přemístěna do prostor kostela, kde pokračovaly blahozpěvy. Na Tetíně bude k vidění do soboty do 18 hodin. Tetínská pouť je symbolem vzpomínky na první českou kněžnu a světici svatou Ludmilu, babičku a vychovatelku knížete Václava, která na Tetíně zemřela mučednickou smrtí 15. září 921. Letos je tomu tedy přesně 1100 od jejího zardoušení, k němuž podle legendy mělo dojít jejím vlastním závojem.