V celorepublikovém srovnání je na prvním místě Praha s nejvyššími počty přistěhovalých i vystěhovalých osob; Středočeský kraj následuje hned na druhé příčce. Lidé se ale stěhovali méně než v loňském roce s covidovými omezeními. Ve středních Čechách ubylo hlavně příchozích z ciziny, ukazují poznatky Českého statistického úřadu; naopak Praze zajistilo přírůstek právě stěhování ze zahraničí.

Uprchlíci z Ukrajiny, tedy lidé, jimž byla udělena dočasná ochrana v souvislosti s válkou, se do statistik nepočítají. Cizinecký informační systém jich k 1. říjnu evidoval na území Středočeského kraje celkem 58,8 tisíce, v Praze dokonce 94,7 tisíce. Chybí však informace o podílu osob, které se již vrátily domů.

Nejvíce příchozích na Praze-východ

Středočechů, jejichž celkový počet dosáhl koncem září 1 396 268, během prvních tří čtvrtletí přibylo 9444, informoval Pavel Hájek z krajské správy Českého statistického úřadu. Je vyčísleno, že ve všech věkových kategoriích dohromady přibylo 4386 mužů – a žen bylo 5058. Ve skutečnosti však dosáhl přírůstek stěhováním hodnoty 9696 osob (proti loňsku o 2323 méně), avšak 252 obyvatel ubylo takzvanou přirozenou měnou (což je rozdíl mezi počtem zemřelých a narozených miminek). Ze zahraničí přišlo 2510 lidí; většina nových obyvatel tedy dorazila z ostatních krajů.

„Největší nárůst počtu obyvatel v přepočtu na tisíc obyvatel zaznamenaly správní obvody obcí s rozšířenou působností (ORP) Český Brod, Říčany a Černošice, zatímco obyvatel ubylo na Sedlčansku a Čáslavsku, což byly jediné dva z 26 správních obvodů ORP v kraji, v nichž se počet obyvatel během prvních devíti měsíců snížil,“ uvedl Hájek.

Z porovnání okresů plyne, že jednoznačně největším „tahákem“ je nejbližší okolí hlavního města. Na Praze-východ, což je nejlidnatější středočeský okres, přibylo 2707 osob, na Praze-západ 2125. Dohromady je to prakticky polovina celkového přírůstku v kraji – a vlastně jen o 141 hlav méně, než se přistěhovalo do metropole samotné.

Praha zlákala hodně cizinců

Hlavnímu městu Praze přibylo za prvních devět měsíců 5813 lidí. Nebylo to ale jen díky stěhování. V mezikrajském srovnání je metropole výjimkou tím, že přirozená měna zde vykazuje kladný výsledek: +840 osob; na přírůstek stěhováním připadá 4973. Celkově statistici v Praze napočítali 1 281 219 obyvatel, uvedl Adam Vlč v Českého statistického úřadu.

Nejlidnatější městskou částí Prahy byla k 30. září Praha 4 se 125 985 obyvateli. Nad sto tisíc se ještě vyšplhaly Praha 10 (109 464 osob), Praha 8 (102 886) a Praha 6 (102 401). Praha 5 pak už dosáhla „jen“ 86 779 obyvatel; měla ale nejvyšší celkový přírůstek: 1092 osob.

Samotný pohyb obyvatel je nicméně mnohem výraznější, než naznačují výsledné statistiky. Za prvních devět měsíců roku bylo v Praze evidováno celkem 32 301 přistěhovalých (z toho 16 180 z ciziny) a jako vystěhovalé 27 328 osob (do ciziny 7456). Do Středočeského kraje se ve stejném období přistěhovalo celkem 24 995 lidí, naopak 15 299 odešlo.

Počty obyvatel středočeských okresů
- Praha-východ: 191 091
- Kladno: 164 904
- Praha-západ: 153 218
- Mladá Boleslav: 127 979
- Příbram: 114 566
- Mělník: 109 888
- Kolín: 104 386
- Nymburk: 101 893
- Benešov: 99 854
- Beroun: 97 563
- Kutná Hora: 75 864
- Rakovník: 55 062
Zdroj: Český statistický úřad; údaje k 30. září 2022