Proč se věnujete kraslicím?

Snila jsem o tom dlouho. Když mi děti začaly vylétávat z hnízda, říkala jsem si, že si konečně vyzkouším udělat dírkovanou kraslici. Začátky byly docela těžké. Nejdříve jsem sháněla správnou vrtačku. Začínala jsem se zubařskými vrtáčky ve verzatilce, dneska už mám tři vrtačky a vylepšené nářadí.

Co je ještě důležité kromě správné vrtačky?

Vosk. Teď už vím, že české voskovky jsou nejlepší. Nejhezčí jsou bílé kraslice, protože jsou pak podobné technice Richelieu (druh výšivky - pozn. red.). Takové byly na ručně vyšívaných dírkovaných ubrusech.

Jak se z vás stala výrobkyně kraslic?

Zkoušela jsem dělat další kraslice, různě se zlepšovala a vychytávala nedostatky. Když jsem jich měla kolem stovky, tak jsem si říkala, že by se to dalo i prodávat a dělat tím radost i druhým. Rozšířila jsem si živnostenský list a zajistila obaly.

Je to práce jako každá jiná?

Na uživení to není. Velikonoce jsou jednou v roce, a tak se to dá stihnout i při zaměstnání. Pár udělám třeba pro své známé o Vánocích
s vločkami. Je to pro mne takový relax při zaměstnání účetní. Když Velikonoce připadnou na duben, po daních, mám na kraslice více času.

Jak to změnilo váš život?

Asi před šesti lety jsem se odstěhovala na venkov do Měchenic. Vyrůstala jsem tu jako dítě, tak jsem se sem vrátila. Pořídila jsem si kvůli tomu slepice. Shánět bílá vajíčka před Velikonocemi je těžké. Mám i slepice, co snáší čokoládová vejce.

Kolik času to zabere?

Když je po Velikonocích, jsem vždycky ráda, že mám od toho zase na chvíli pokoj. Od podzimu vyfukuji, protože přes zimu slepice odpočívají, a já chci být připravena na jaro. Vajíčka musí vyschnout, aby se daly dobře a bezpečně vrtat, čistit a další věci.

Můžete popsat proces vyrábění kraslic?

Za prvé je potřeba nakrmit slepice. Až vejce vyschnou, tak na nich graficky naznačím, co chci vytvořit. Něco už taky dělám od oka, ale člověk si musí rozměřit kruhy nebo kosočtverce. Mám malý vrtáček, kterým udělám první malinkou dírku. Pak vezmu vrtačku a dodělávám dírky podle potřeby.

Máte hliníkový stojánek?

Ano, mám tam několik mističek na vosk. Kreslím špendlíčkem, nebo jehlou podle toho, jak tenkou chci mít linii. Špendlík je lepší kovový, protože se po něm lépe šíří teplo a vosk zůstane déle teplý. Pak už si jen vymýšlím různé tvary a tečky. Někdy je dobré, že vosk se dá sloupnout a opravit.

Jak dlouho se věnujete malování jednoho vajíčka?

Tím, že už jsem zručnější, malování a zabalení trvá zhruba hodinu. Ne každé to vajíčko je stejné, je menší, větší, zaoblenější, musím někdy měřit i na centimetry. Je to v podstatě jako střih na šaty, na vajíčku se dá kreslit i obyčejnou tužkou a gumovat.

Jaké jsou trendy v kraslicích?

Nejsou úplně dané. Někdy dělám i barevná vajíčka. Spíše než na plasticitu jsem vsadila na barvy. Mám tu dorůžova, žluté. Někdy jsou to anomálie, kdy třeba barva špatně chytne, ale nakonec vyjde krásně. Měla jsem tu jedno i šedivé.

Kde prodáváte vajíčka?

Každý rok chodím na trhy do Prahy a prodávám i z domova. Na trhu jsou i ty
z umělé hmoty, ale tento styl se mi dost příčí. Nejsem proti tomu, ať si každý dělá, co chce. Ale když už vajíčko, tak pořádné.

Jak se prodává na stánku?

Předloni jsem byla na Tylově náměstí v Praze. Bylo to nějak v březnu, foukal vítr a padal sníh. Několik vajíček mi uletělo. Byla zima, lidé nechodili a bylo to vidět na prodeji. Uvidíme letos.

Prodáváte celý týden?

Chodím do práce, takže se mi moc nedaří v týdnu. Třeba v pátek jsem si vzala dovolenou, abych mohla jet prodávat do Davle. Na stánku docela lidi okukují, některým se to hodí do obýváků, některým do kuchyně. Někdo obdivuje žlutá, někdo růžová. Mám i černá, která jsou smuteční, že si ho můžou dát lidi na hrob.

Kupují i děti?

Děti mají rádi s obtisky, takže dělám i levnější vejce. Kolikrát se mi stalo, že přijde dítě a chce vajíčko pro maminku, ale nemá tolik peněz, ale já tomu dobře rozumím a tak přivřu jedno oko a udělám někomu radost.

S jakými ohlasy na vaši práci se setkáváte?

Při prodeji v jednom hotelu se Japonci ptali, jestli jsou ta vejce pravá, a tak jsem jedno, které se mi moc nelíbilo, rozbila v ruce, aby se podívali, že je to opravdu vejce. Před třemi lety chtěl jeden pán asi deset vajec s sebou do Holandska. Vím o tom, že moje kraslice jsou v New Yorku, 
v Kalifornii, v Itálii, na Slovensku, v Německu, ve Francii a dokonce i ve Švédsku.

Máte nějaké triky při malování?

Určitě kupovat české voskovky, které se dobře rozpustí. Pod stojánek dávám svíčku, která nečoudí, například čajovou.

A co barvení?

Docela záleží na vajíčku. Když mám domácí slepice, tak ne všude chytne barva ideálně. Používám svoje speciální barvy. Dají se pěkně namíchat a odstínovat. Krepový papír není nejlepší, chce to sypké barvy.

Kde se inspirujete?

První vajíčka jsem malovala podle pohledů. Dříve taky vycházel časopis o paličkování a Richelieu, odkud jsem brala tvary z ubrusů. Kraslice dírkuji i po dvaceti kusech a pak je zdobím najednou. Pak je někdy dílem náhody, kdy má vajíčko určitý tvar, já si tam udělám dírku a pak už se mi odvíjí konkrétní motiv.

Nemáte vajec už plné zuby?

Dělám bábovku, druhý den zase koláč, zapečené těstoviny. Kolikrát těsně před Velikonocemi to mám v hrnku a osmažím to slepicím, psům dávám syrové žloutky. Nosím je také svému tatínkovi, který bydlí kousek ode mě. Jeho manželka hodně peče, takže to i vítá.

Praskají vám skořápky často?

Už se mi ani nestává, že by praskala. Obyčejně vajíčko vezmete a v celé ruce cítíte napětí i tlak vrtačky. Víte, kdy dát pozor, že už to chce jemněji. Samozřejmě člověk je zručnější než před šesti lety, když jsem to zkoušela poprvé. Taky se něco nepovedlo. Dneska už je to fajn.

Jak vy vnímáte Velikonoce?

Hrozně. Je po daních, honem všechno stihnout a vybrat termíny trhů. Navíc mám Velikonoce tři měsíce 
v roce. Vymýšlím co ještě nového, zajímavé kombinace barev. Loni jsem měla lososové, to se mi povedla barva. Byly hned pryč.

Co vás na tom nejvíce baví?

Baví mě to celé. Největší zážitek je nakonec, když si to někdo koupí. Vidíte, jak těkají očima, obdivují dírky a chválí, že to jsou pěkná vajíčka. Někdy se usmívám, protože se mi kolikrát stalo, že maminka odváděla dceru od stánku se slovy, pojď doma si je taky uděláme. Není to zrovna jednoduché, ale chce to trpělivost a pak se výsledek dostaví.

Vyrábíte i z jiných vajíček?

Nedávno jsem dávala do jedné tomboly husí vejce. To se dělá na stejném principu. Já husy nemám, takže kupuji výfuky. Ale husy snáší 
v červnu nebo v červenci, takže musím koupit rok dopředu. Krůtí se mi nelíbí, protože jsou ďubkovaná, a to není ono. Měla jsem i kachní a pštrosí, ale ty dělám jen na zakázku.